Powellův exnáměstek: Útok USA na Írán? Nesmysl

Roman Gazdík
3. 7. 2008 15:30
Rozhovor Aktuálně.cz s Kimem R. Holmesem
Kim R. Holmes, bývalý náměstek ministra zahraničí Colina Powella v první Bushově administrativě
Kim R. Holmes, bývalý náměstek ministra zahraničí Colina Powella v první Bushově administrativě | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Budou USA útočit na Írán? Proč může mít Izrael jaderné zbraně a Írán ne? Vymýšlí si nositel Pulitzerovy ceny Seymour Hersh o tajných protiíránských operacích? A co pákistánský prodej jaderných technologií Severní Koreji?

Na tyto otázky odpovídal v rozhovoru s Aktuálně.cz bývalý náměstek ministra zahraničí Colina Powella v první Bushově administrativě Kim R. Holmes.

Do Prahy přijel Holmes na pozvání Amerického centra představit svou novou knihu Liberty´s Best Hope: American Leadership for the 21st Century (Nejlepší šance pro svobodu: Vedoucí role Ameriky pro 21. století).

Po odchodu z vlády zastává Kim Holmes pozici viceprezidenta pro studia zahraniční a obranné politiky v jednom z nejvýznamnějších konzervativních think tanků - Heritage Foundation.

Čtěte v souvislostech: USA zvažují vyslání diplomatů do Íránu

Útok na Írán? Nesmysl

A.cz: Investigativní reportér listu New Yorker Seymour Hersh uveřejnil v neděli dlouhý článek o tom, že Kongres loni schválil "až 400 milionů dolarů" na tajné operace proti Íránu. Píše, že část administrativy se domnívá, že na Írán je možné zaútočit, jen dokud bude u moci prezident Bush. Je to tak?

Ajatolláhové s jadernými zbraněmi by byli pohromou, říká bývalý náměstek ministra zahraničí
Ajatolláhové s jadernými zbraněmi by byli pohromou, říká bývalý náměstek ministra zahraničí | Foto: Reuters

Holmes: To je nesmysl. Hersh to říká už tři roky. Měl mnoho článků, kde psal, že už už zaútočíme... Má to vždycky založené na anonymních zdrojích, které necituje. Vše, co z administrativy slyším, je, že útočit na Írán nechtějí. Upřímně: nevím, proč ho někdo bere vážně.

Možná proto, že má Pulitzerovu cenu...

To vám ale nedává právo vyvolávat paniku a mluvit o věcech, ke kterým nedochází.

Bylo tedy - podle toho, co víte - těch "až 400 tajných milionů" v Kongresu schváleno, nebo nebylo?

Podle toho, co vím, nebylo. Řekněte mu, ať to dokáže. Mohou zde být tajné operace, ale to není to samé jako útočit na Írán. Tajné operace jsou prováděny neustále. V Iráku probíhá válka a Íránci zásobují některé irácké šíitské milice, které zabíjejí Američany. Takže agrese pochází od nich.

Jaké by byly důsledky, kdyby Spojené státy napadly Írán? Pro Irák, pro celý region i obecně?

Byl by to obrovský zmatek. Myslím, že si každý dokáže představit, jaké by byly reakce. Nemyslím si, že to USA plánují udělat. Pokud by to však udělal Izrael, všichni by předpokládali, že měl naši podporu.

Hersh jen šíří paniku, tvrdí Holmes
Hersh jen šíří paniku, tvrdí Holmes | Foto: Ondřej Besperát

Mám pocit, že za nejhorší možný scénář je považováno, kdyby Írán napadly Spojené státy. Nejhorší možný scénář ale je, kdyby Írán získal atomovou zbraň. A to by byl svět, ve kterém bych nechtěl žít, ať už bych byl odkudkoliv.

Jak by Blízký východ vypadal, kdyby měl Írán jaderné zbraně?

Co by se stalo s Hamásem a Libanonem? Co by se stalo s Mahdího armádou v Iráku? Co by udělali Saúdové - začali by i oni pracovat na jaderné zbrani?

Jaké sunnitské teroristy by začaly podporovat sunnitské státy, aby čelily této nové síle? Jaký vliv by to mělo na další generace konfliktu mezi sunnity a šíity?

Přečte tě si rozhovor s íránským chargé d´affaires:
Írán: Otázku jaderného programu už jsme vyřešili
Na sankce a mezinárodní izolaci jsme zvyklí

Írán poukazuje na to, že jeden stát na Blízkém východě, který má nukleární zbraně a není to vnímáno jako problém, už existuje: Izrael. Izrael navíc ani nepodepsal smlouvu o nešíření jaderných zbraní.

Pokud bychom mluvili z čistě právního hlediska, má jejich argument váhu. Ale svět si prostě nemyslí, že Izrael je takovou hrozbou jako Írán.

I když se podíváte do okolních států, nemyslím, že by vám řekla něco jiného i taková Saúdská Arábie. Izrael je také obklopen nepřátelskými národy, které s ním odmítají uzavřít mír. Kdybych byl Izraelec, chtěl bych mít proti nim nějaký odstrašující prostředek.

Írán je revoluční teokracie, která zachází špatně s vlastními občany a pravděpodobně se snaží své náboženství silou exportovat.

Je to velice nebezpečný režim a není náhoda, že evropské vlády souhlasí s USA ohledně povahy této hrozby. Nebojí se izraelských jaderných zbraní, ale íránských.

Vždy je třeba přemýšlet o povaze režimu a toho, co dělá.

Pákistán není Írán

Když mluvíme o nukleárních zbraních: řadu lidí znepokojuje spíš Pákistán než Írán. Na Írán je vyvíjen obrovský tlak, aby svůj nukleární program ukončil, Pákistán ale plány na výrobu jaderných zbraní poskytl Severní Koreji a možná i někomu dalšímu.

Pákistánská politika je velice komplexní. Byla tu vnitřní opozice proti prezidentu Mušarafovi a on hrál velice těžkou politickou hru - s radikálními islamisty, ale také s některými skupinami na kmenových územích. Není to zcela koherentní vláda, která všechno kontroluje, a my určitě nekontrolujeme všechno, co dělá. A když na ně tlačíme, odrazí nás - stejně jako jiné státy, které nemají rády, když na ně někdo vyvíjí tlak.

Jak je možné, že spojenec USA Američanům nedovolil vyslechnout ani bývalého šéfa svého jaderného programu Abdula Kadíra Chána, který údajně za únikem jaderné technologie stojí? Proč Pákistánci výslech odmítli?

Situace v Pákistánu je delikátní...
Situace v Pákistánu je delikátní... | Foto: Reuters

My jsme se o to pokoušeli, ale oni řekli, že ne. Už si nevzpomínám, s jakou přišli výmluvou, není těžké si nějakou najít.

Podívejte se, co se například stalo, když byla jmenována nová vláda a náměstek ministryně zahraničí John Negroponte a její asistent Richard Boucher udělali tu chybu, že tam jeli. Vyvolalo to prudkou reakci, protože to vypadalo, že se Američani snaží kontrolovat novu vládu.

Jde o to, že na jednu stranu vyvíjíte obrovský tlak na Írán. A vedle toho je tu Chán, který dříve prohlásil, že právě on je zodpovědný za šíření jaderné technologie. A váš spojenec Pákistán vám s ním nedovolí ani mluvit...

Pákistán není Írán. Chci ještě jednou zdůraznit: nejde o zbraně, ale o kombinaci určitého druhu vlády a zbraní. Jako kdybyste nějak naznačoval, že nám je to jedno, že jsme ho nevyslechli. A to opravdu není.

Ale situace Pákistánu je delikátní. Přejeme si, aby také dělali více na kmenových územích. Ale prostě tam nemůžeme přikráčet a požadovat, aby nám dali, kohokoliv chceme. Máme obavy z Pákistánu stejně jako ostatní. Jenže z Íránu máme ještě větší.

Druhou část rozhovoru s Kimem R. Holmesem si na Aktuálně.cz budete moci přečíst v pátek.

 

Právě se děje

Další zprávy