Praha - Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová měla podle původních plánů v těchto dnech v Praze podepisovat smlouvu mezi USA a ČR ohledně umístění amerického radaru v Brdech.
S její účastí se počítalo na konferenci o NATO a systému protiraketové obrany, kde promluvili i český premiér Mirek Topolánek a generální tajemník aliance Jaap de Hoop Scheffer.
Místo ní se ale na konferenci objevil jen její šéfvyjednavač a náměstek pro zbrojní kontrolu a mezinárodní bezpečnost John C. Rood.
První část rozhovoru si přečtěte zde: Rood: Zveřejnění smluv o radaru? USA nemají námitky
Ve druhé části rozhovoru pro Aktuálně.cz Rood potvrdil, že je pro americkou stranu jen těžko představitelné, aby brdský radar spadal pod velení NATO, jak by si přáli někteří členové české Strany zelených. Také zdůraznil, že radar v USA podporují republikáni i demokraté a nástupem demokratického prezidenta se na tom pravděpodobně nic nezmění.
| Blog Jiřího Dienstbiera: Radar, Česko a priority |
Fakta:
John C. Rood
- (*1968) je náměstkem ministryně zahraničních věcí USA pro otázky mezinárodní bezpečnosti (od října 2006).
- Studoval na univerzitě v Arizoně.
- Od května 2001 zastával funkci ředitele pro strategie omezení šíření zbraní hromadného ničení a otázky vnitřní obrany v Radě národní bezpečnosti (do roku 2003). Poté pracoval jako zástupce tajemníka ministra obrany pro strategii ozbrojených sil. V roce 2005 nastoupil na post zvláštního tajemníka prezidenta a náměstka pro strategii nešíření zbraní hromadného ničení při Radě národní bezpečnosti.
- Jako zástupce ministryně zahraničí má v současné době na starost vývoj a realizaci postupů vedoucích k omezení šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů. Je jedním z hlavních vyjednavačů USA v otázce umístění amerického radaru na českém území.
Zdroj: Ministerstvo zahraničí ČR
A.cz: V polském deníku Gazeta Wyborcza se objevila informace, že jste požádali Česko nejen o umístění radaru, ale i raket - za předpokladu, že by je na svém území Poláci odmítli...
Taková nabídka učiněna nebyla. Myslím, že budeme při jednáních s Polskem úspěšní a interceptory (rakety, pozn. redakce) nakonec umístíme tam. Nikomu jinému to Spojené státy nenabídly. Ale samozřejmě - pokud úspěšní nebudeme, budeme respektovat polskou suverenitu a poohlédneme se po jiném místě.
A.cz: A kde byste se v takovém případě rozhlíželi? Ve střední, nebo naopak východní Evropě?
Máme více možností. Žádnou z nich ale aktivně nesledujeme.
A.cz: Už jste v této souvislosti navázali předběžné kontakty s některými vládami?
Ohledně raketové obrany se s vládami bavíme neustále. S nikým teď ale aktivně nejednáme.
A.cz: Na čem se s Polskem nemůžete dohodnout?
Vedeme dvě paralelní jednání. První se týká otázky raketové obrany, druhé vylepšení polské armády a toho, jak v tom můžeme pomoci my.
A.cz: Je to tedy něco za něco - rakety za modernizaci armády...
Ne, ne. Nejednáme o nějakém "něco za něco". A ani nebudeme.
A.cz: Takže jde o dvě zcela odlišné záležitosti?
Jedna z věcí, na které jsme se s polským ministrem obrany Sikorským ve Washingtonu dohodli, byla, že povedeme dvě na sobě nezávislá vyjednávání.
Obama pro radar
A.cz: Podle informací v médiích požádala USA o pomoc s modernizací armády také Česká republika. Mluvilo se - podobně jako v Polsku - o střelách Patriot a náměstek ministra obrany Martin Barták přiznal, že Česko požádalo o dva dopravní stroje typu C-130 Hercules. O jakou nabídku šlo?
Ministerstva obrany obou našich zemí pravidelně komunikují a náš náměstek Eric Edelman se schází s náměstkem ministryně obrany Bartákem. Pokud zde radar umístíme, spolupráce české a americké armády se významně zvětší, budou sem přijíždět američtí vojáci a bude sem transportován vojenský materiál. Na radarové základně budeme kooperovat.
Ohledně specifických nabídek bych se nerad vyjadřoval.
A.cz: Česká politická scéna je ohledně radaru velmi polarizovaná. Dokonce ani vláda není jednotná. Vedení Strany zelených si myslí, že by se mělo o radarových smlouvách v parlamentu hlasovat až poté, co se rozhodne o novém americkém prezidentovi.
Zaprvé musíme počkat na výsledky voleb. Zadruhé se raketová obrana těší podpoře demokratů i republikánů.
Podívejte se, co v souvislosti s raketovou obranou poskytl prezidentovi Bushovi minulý rok Kongres, který mají v rukou demokraté a ve kterém byl pro i senátor Obama. V případě radaru v České republice a interceptorů v Polsku to byly přibližně tři čtvrtiny toho, co prezident požadoval.
Obranný výbor Senátu teď naše požadavky znovu schválil. A jedná se o velmi zásadní zvýšení (poskytnutých peněz): přibližně 710 milionů dolarů. Takže myslím, že výrazná změna (v případě demokratického prezidenta) je nepravděpodobná. Druhou věcí je, že budeme mít smlouvu s Českou republikou. Z mezinárodních smluv je možné odstoupit, ale většinou se to nedělá.
NATO samo nic neřídí
A.cz: Část Strany zelených také nebyla spokojena se závěrem summitu NATO v Bukurešti. Obecná formulace ohledně propojení plánovaných raketových systémů NATO a USA se jim zdá málo. Přáli by si, aby radar v Česku spadal přímo pod alianci. Byli byste na to ochotni přistoupit?
Síly NATO jsou historicky a tradičně jen součtem schopností sil jednotlivých národů. NATO se samo o sobě věnuje řízení velmi málo. Pokud je mi známo, je zde pouze jeden větší systém, který řídí: systém včasného varování AWACS. Čili nic takového mi nepřipadá pravděpodobné. Je zde vždy nějaký člověk, nějaká země, která kapacity v rámci NATO řídí.
A.cz: Takže neočekáváte, že by mohli radarovou stanici zde v rámci NATO řídit jiní, než američtí vojáci...
Ne, to neočekávám.
