Silver Spring - O víkendu se v Silver Spring v americkém Marylandu sešly na dvě stovky veteránů z Iráku a Afghánistánu. Veteráni promluvili o svých válečných zločinech, za které nebyli nikdy potrestáni a kterých se podle nich vojáci Spojených států dopouštějí běžně.
Konference Winter Soldier: Irák a Afghánistán navazuje na podobné setkání, které se uskutečnilo roku 1971 v coloradském Denveru. Tam se sešli a ze svých zločinů zpovídali veteráni vietnamského konfliktu.
Pro Pentagon bylo víkendové setkání, které organizace Iráčtí veteráni proti válce (IVAW) přenášela živě na svých webových stránkách, hořkou pilulkou.
Vojáci mluvili o zónách, kde mohli volně střílet civilisty, o nerespektování jakýchkoliv pravidel boje, o bití a střílení nevinných, o rasismu pronikajícím až do nejvyšších armádních kruhů a o mučení vězňů.
"Říkám mu tlusťoch"
"18. dubna 2006 jsem měl prvního potvrzeného zabitého. Ten muž byl nevinný. Neznám jeho jméno. Říkám mu tlusťoch," prozrazuje davu shromážděných veteránů bývalý kulometčík z Iráku Jon Michael Turner, který si strhnul prýmky a svá vyznamenání a odhodil je za potlesku obecenstva do sálu.
Turner pak pokračoval v líčení toho, jak stříleli na budovy, aniž by věděli, jestli jsou uvnitř civilisté, terorizovali rodiny nočními prohlídkami a jak si s kamarády vyšli do ulic jen tak zastřílet.
Zdůraznil také to, že když byli poblíž novináři, začali se chovat "přesně podle předpisů".
"Každý, kdo tady sedí má tyto zážitky. Do Iráku a ven z něj bylo podniknuto milion výletů, takže možnosti jsou nekonečné... Je mi líto věcí, které jsem udělal. Už nejsem to monstrum, kterým jsem kdysi byl," uzavřel své vystoupení Turner.
Každodenní Irák
I z proslovů dalších panelistů se vynořoval obraz nedostatku disciplíny bojujících vojáků, nejasných pravidel boje a absence ohledu k utrpení civilistů.
Bývalý seržant Jason Lemieux hovořil o tom, že námořní pěchotě bylo dovoleno zabíjet každého, kdo se objevil na ulici při zákazu vycházení, o podstrkávání zbraní mrtvým civilistům a o absenci jakékoliv trestní zodpovědnosti.
"Členové mé jednotky bezohledně a bezdůvodně stříleli na nevinné civilisty... a pak se tím chlubili," potvrzuje Jason Hurd z Tennessee. "Vytáhl jsem zbraň na osmdesátiletou stařenku, která mě neviděla (a proto nezastavila auto), protože jsem stál před pouštně žlutou budovou a měl na sobě pouštně žluté oblečení."
"Dámy a pánové, věci jako jsou tyto se v Iráku stávají každý den. Jsou výsledkem našeho strachu, strachu o náš život" uzavřel svůj projev Hurd. "Trýzníme tyto lidi, narušujeme jejich život."
Nezájem médií
IVAW chtěli podle svých slov tímto setkáním v předvečer pátého výročí invaze do Iráku upozornit veřejnost na každodenní brutalitu války, které není podle nich v médiích dáván dostatečný prostor.
Otázkou je, nakolik se jim to podařilo. Kromě dvou bostonských listů a článku v oblastní příloze Washington Postu o události informovala pouze média lokálního či levicově zaměřeného charakteru.
