Krize v Andách: tanky a tisíce vojáků na hranicích

Roman Gazdík
5. 3. 2008 18:53
Pohotovost mají i diplomaté v Evropě
Jedna z venezuelských helikoptér.
Jedna z venezuelských helikoptér. | Foto: Reuters

Washington - Západní polokoulí zmítá andská krize. Ekvádorský prezident Rafael Correa shání podporu pro svou zemi telefonicky i horlivým cestováním po regionu.

Jeho venezuelský spojenec Hugo Chávez mezitím oznámil, že deset venezuelských praporů je již rozmístěno na kolumbijské hranici. Jsou tu tanky, letadla a lodě. Tisíce vojáků na hranici se svým sousedem vyslal i Ekvádor.

Bombardování Ekvádoru

Příčinou krize je sobotní útok Kolumbie na tábor povstalců z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) nacházející se na ekvádorském území. S dalšími svými druhy při něm zahynul muž číslo 2 této organizace, Raúl Reyes.

Čtěte také: Krize v Andách. Chávez platil povstalce v Kolumbii

Prostředníkem bude Španělsko

Podle většiny analytiků ozbrojený střet mezi zeměmi zatím nehrozí a současné vojenské manévry lze považovat jen za "drsnější" způsob diplomacie. K poslednímu válečnému střetu v regionu došlo mezi Ekvádorem a Peru před třinácti lety.

Cílem kolumbijského útoku byl tábor rebelů z FARC
Cílem kolumbijského útoku byl tábor rebelů z FARC | Foto: Aktuálně.cz

Za Ekvádor se kromě Venezuely postavila také Argentina, Nicaragua, Chile, Peru a Mexiko. Kolumbii podpořily Spojené státy, které její boj proti levicovým partyzánům financují miliardami dolarů.

Zajistit funkci prostředníka mezi znesvářenými stranami podle agentury Reuters mezitím slíbilo Španělsko. A jak Ekvádor, tak Kolumbie údajně nabídku přijaly.

Obvinění z genocidy

O věci jednala také Organizace amerických států (OAS), jejíž sídlo se nachází ve Washingtonu. Kolumbii za překročení hranic neodsoudila. Konstatovala ale, že země porušila mezinárodní právo.

Rozhodla také o ustavení komise, která má incident vyšetřit.

Bogota oznámila, že OAS předá informace získané z laptopů, které údajně Ekvádor a Venezuelu usvědčují z podpory teroristů z FARC.

Kolumbie chce kvůli údajnému financování FARC (cekem mělo jít o 300 milionů dolarů) žalovat venezuelského prezidenta Hugo Cháveze u Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) v Haagu. Obviněn má být z podpory genocidy.

Kontakty FARC: Francie, Švýcarsko...

Z kontaktů s FARC Bogota obvinila i ministra Correovy vlády Gustava Larreu. Ten jednání s povstalci přiznal, mělo však prý jediný účel: zajistit propuštění vězňů, které guerilly po mnoho let drží v džungli.

Otazník tedy visí nad tím, jaký typ informací Kolumbijci ve zmíněných laptopech nalezli. V kontaktu s nejvyššími vůdci FARC jsou dlouho a zcela veřejně také Francie a Švýcarsko a s požehnáním Kolumbie s nimi do listopadu minulého roku jednala i Venezuela.

Čtěte také: Chávez zkouší novou roli spasitele rukojmích

Francie zopakovala, že její spojkou - i když nikoli v poslední době - byl i zabitý Raúl Reyes. Podle agentury IPS se zástupci Španělska, Švýcarska a Francie s vedením FARC setkali i během víkendu, poté, co byl Reyes zabit. 

S Reyesem v roce 1998 tajně jednaly i Spojené státy. Plyne to z odtajněného memogramu Amerického ministerstva zahraničí, který na svém webu v úterý uveřejnil Národní bezpečnostní archiv (NSA). Setkání s členy hnutí, které už v té době USA vedly na seznamu teroristických organizací, se uskutečnilo v Kostarice.

 

Právě se děje

Další zprávy