Washington - Americký Kogres vystavuje kopii pět set let staré mapy světa, která je podle vědců plná nevyřešených záhad.
Mapa, na které je poprvé v historii použito pojmenování Amerika, bude tento měsíc vystavena v knihovně amerického Kongresu.
Proč byl nový kontinent původně pojmenován Amerika, a poté název vymazán? Jak byl německý výrobce schopen zakreslit pobřeží Jižní Ameriky tak detailně? Proč se západně od Ameriky objevuje obří oceán, který Evropané prozkoumali až mnohem později?
Dílo německého kartografa Martina Waldseemüllera z roku 1507 více otázek vyvolává než zodpovídá.
"Je to hádanka a otázky stále zůstávají," tvrdí geograf John Hebert, který má výstavu mapy v Kongresu na starost.
Tištěná mapa, která jako první nazývá Nový svět Amerikou, je složena z 12 dřevořezů. Objevena byla na zámku Waldburg-Wolfegg v roce 1901. Od té doby nedokázali vědci přijít na to, jak je možné, že již v roce 1507 věděli Evropané tolik o novém kontinentě.
První přesná mapa světa
Mapa začala vznikat třináct let po "objevení" nového světadílu Kryštofem Kolumbem. Výsledek, který svět spatřil po dvou letech usilovné práce, je překvapivě přesný a moderní.
"Tvar Jižní Ameriky je správný. Šířka souhlasí v některých místech téměř do detailů," říká Hebert.
Podle jeho slov by přesto v 16. století nedokázal žádný Evropan s dostupnými znalostmi podobnou mapu vytvořit. Objevují se na ní totiž oblasti do té doby neprobádené.
Třeba podoba západního pobřeží Jižní Ameriky, které poprvé v historii spatřil Španěl Vasco de Balboa až v roce 1513 a portugalský mořeplavec Fernăo de Magalhăes o dalších sedm let později, souhlasí.
"Nabízí se otázka, jak k podobným závěrům vůbec došli," říká Hebert. Sám odpověď nezná.
Tvrzení, že ve své práci vycházel německý kartograf z 1300 let starého díla egyptského geografa Ptolemaia a dopisů florentského mořeplavce Ameriga Vespucciho, Herbet zpochybňuje: "Z Vespucciho dopisů se tato mapa sestavit nedá!"
Amerika? Beru zpět
Přestože na první Waldseemüllerově mapě z roku 1507 se pojmenování kontinentu po mořeplavci Vespuccim objevuje, v atlase vydaném o šest let později najdete místo Ameriky opět neznámou zemi.
Amerika zmizela. V atlase se toto pojmenování vůbec nevyskytuje.
A ještě méně přesná je mapa z roku 1516. Na ní zmizela i část Jižní Ameriky a Severní Ameriku zastupuje Kuba. Ta je navíc napojena na Asii, čímž vzniká jediný kontinent obklopený vlnami oceánů.
Za vše může politika
Proč tento krok zpět? ptají se vědci.
Jediným vysvětlením je politický tlak, který na německého kartografa vyvíjeli mocní tehdejšího světa.
Španělsko a Portugalsko rozdělily v roce 1494 svět na dvě částí. Země na východ od místa, kde o dva roky dřív přistál Kolumbus, měly patřit Portugalsku, vše na západ Španělsku.
Mapa z roku 1516 tak pravděpodobně vznikala pod dohledem španělských představitelů, kteří nechtěli světu ukazovat zisky, které pro ně objevení Ameriky znamenalo.
Jedno je však nezpochybnitelné. Waldseemüllerova mapa byla zásadním krokem vpřed. Evropané poprvé získali jasnou představu o Zemi.
