Brasília - Před dvěma lety čelil brazilský prezident, bývalý odborový předák Lula da Silva, tvrdé kritice mezinárodní ekologické organizace Greenpeace. Ta jeho vládě vytýkala, že na oltář ekonomického rozvoje země položila amazonský deštný prales, který nechá likvidovat nebývalým způsobem.
Dnes Lula hrdě hlásí: Kácení pralesa se zpomaluje, ekonomické zájmy je možné skloubit s ochranou přírody. Tempo odlesňování se v Amazonii podle vládních čísel mezi srpnem 2005 a červencem 2006 snížilo o jednu čtvrtinu.
Znamenalo by to, že do atmosféry uniklo v daném období o několik stovek milionů tun kysličníku uhličitého méně.
Ekologové zprávu vítají, tvrdí však, že za poklesem těžby stojí hlavně nižší ceny dřeva na světových trzích. A upozorňují na fakt, že Brazílie vypouští i nadále do atmosféry nejméně jednu miliardu tun CO2 ročně. A že tři čtvrtiny brazilských emisí CO2 vznikají při vypalování pralesa.
Lula je nicméně plný euforie. "Naučili jsme se, jak využívat džungli a chránit životní prostředí, zatímco jsme zlepšili život brazilského lidu," cituje z jeho rozhlasového projevu stanice BBC.
Hra čísel
Celý problém okolo emisí a těžby dřeva je ale složitější. Amazonský prales je schopný vázat obrovské množství CO2. A vzhledem k tomu, že každoročně zmizí přibližně jedno procento deštného pralesa, neměla by tím být tato schopnost výrazně ovlivněna.
Deštný prales navíc kysličník uhličitý sám produkuje a vypouští do řek a močálů. Přesněji, produkují ho mikroorganismy žijící v půdě. Podle odhadů by to mohlo být až půl miliardy tun ročně.
Hlavním problémem je ovšem to, že z celkové plochy Amazonie představuje dnes souvislý deštný prales už jen 46 procent její rozlohy.
Kompletně vykáceno bylo 11 procent plochy amazonské pánve. Šestadvacet procent je vykáceno částečně. Zbytek představují jiné typy vegetace a lidská sídla.
Kácení dosáhlo svého vrcholu v letech 2002 - 2004. Tehdy každoročně zmizelo 25.000 kilometrů čtverečních deštného pralesa z celkové rozlohy dvou milionů km2.
Soja a hovězí
Navzdory Lulovými hrdým prohlášením ale brazilská vláda nedokázala zabránit ilegálnímu kácení pralesa. Oficiální a neoficiální čísla se přitom často rozcházejí.
Nejhorší situace je ve státě Mato Grosso. Ze 12.000 kilometrů čtverečních pralesa, vykácených v roce 2005, byla řádná koncese udělena pouze na čtyři tisíce km2.
Největší producent sóji na světě, guvernér Mata Grossa Blairo Maggi, se k celé věci staví jednoznačně. "Čtyřicetiprocentní nárůst deforestace v mém státě neznamená nic. Necítím nejmenší vinu na tom, co se zde děje," prohlásil v rozhovoru pro deník New York Times.
Lula nad ním dlouho přivíral oči. Export sóji a hovězího, produkovaných na vykácených plochách pralesa, byl pro brazilskou ekonomiku důležitější.
Teď tomu má být jinak. To, zda Lulova prohlášení nejsou jen hrou s čísly, ukáže teprve budoucnost.
