Brusel - Otázka, nad kterou Amerika přemýšlí už čtyřiačtyřicet let, zní: Střílel 22.listopadu 1963 v Dallasu na prezidenta Johna F. Kennedyho atentátník Lee Harvey Oswald jen sám za sebe, nebo ho kdosi najal ?
Šlo o čin jednotlivce, nebo pečlivě utajené spiknutí?
Takzvaná Warrenova komise vyšetřující atentát na JFK dospěla k závěru, že Oswald jednal sám.
Tento výsledek byl nesčetněkrát zpochybněn a názory, že za vraždou stály CIA, KGB, mafie, FBI, kubánští komunisté, kubánští antikomunisté či někdo další, zůstaly ve sféře spekulací a konspiračních teorií.
Přepíše kniha historii ?
Tento měsíc se však objeví na pultech kniha bývalého vysoce postaveného pracovníka CIA, která slibuje nová fakta a také nové závěry. Naznačuje, že přece jen mohl být rozkaz k likvidaci prezidenta, populárního v USA i ve světě, vydán v Sovětském svazu.
Knihu s názvem Spy Wars napsal bývalý vysoce postavený příslušník CIA Tennent Bagley, který nyní žije v ústraní v Bruselu.
Bagley měl v minulosti na starosti "vedení" agentů sovětské tajné služby KGB, kteří se rozhodli změnit strany a začali pracovat pro CIA.
K nim patřil i Jurij Nosenko. Do USA emigroval jen několik měsíců po vraždě Kennedyho a hlavně o jeho svědectví se opíraly argumenty těch, kteří vylučovali možnost podílu Sovětského svazu na atentátu v Dallasu.
Nosenko ve výpovědi uvedl, že KGB Oswalda nevzala do svých služeb, protože se jí zdál nespolehlivý. S tímto vysvětlením se spokojila i Warrenova komise.
Bagley nyní po letech tvrdí, že to byla chyba a že vyšetřování se mělo soustředit i na možnou sovětskou stopu.
Fingovaná zrada?
Na základě materiálů, ke kterým se dostal později tvrdí, že Nosenko možná zradu a přechod k CIA jen fingoval. A ve skutečnosti byl nastrčen Sověty, aby Američany zmátl a zametl stopy.
Nosenko prý zkrátka nebyl tím, za koho se vydával a bylo naivní věřit jeho tvrzením.
Bývalý agent KGB Nosenko stále žije ve Spojených státech, samozřejmě pod jiným jménem.
Teorie o tom, že Kennedyho vraha Oswalda získala ke spolupráci KGB, se opírá hlavně o jeho tříletý pobyt v Sovětském svazu na začátku šedesátých let. Oswald žil v běloruském Minsku, kde pracoval v továrně na rádia a televizory.
Agent Nosenko ale vypověděl, že KGB považovala Oswalda za bezcenného, neměla o něj zájem a dokonce doporučila jeho vyhoštění ze SSSR. Přesto získal povolení k pobytu. Pak se vrátil do USA i s manželkou, kterou si vzal v Minsku.
Oswald byl vyšetřovateli jednoznačně označen za pachatele atentátu v Dallasu. On sám to popíral. K soudu však nedošlo, protože dva dny po útoku byl sám Oswald zastřelen během převozu do dallaské věznice.
Bagley v nové knize přímo netvrdí, že KGB stála za vraždou Kennedyho. I když důvody by mít mohla - třeba mstu za tzv. Karibskou krizi v roce 1962, při níž musel Sovětský svaz pod tlakem Washingtonu stáhnout jaderné hlavice z blízkosti Kuby.
Domnívá se ale, že to nelze vyloučit a že tato možnost nebyla náležitě prozkoumána.
A co Kubánci?
O zapojení KGB do atentátu naopak vloni hovořil v dokumentu německé televize ARD Oscar Marino, bývalý agent kubánské tajné služby G2.
Podle něj Oswalda připravovali na misi v Dallasu Kubánci poté, co jej vytipovala KGB. Konečný verdikt - provést akci - údajně padl v Mexiku, které Oswald navštívil dva měsíce před atentátem.
Žádné důkazy ale Kubánec nepředložil.
