New York - Měl rád ostré výrazy, půvab jednoduchosti a radikální myšlenky. S věřící Amerikou šermoval ateismem, oběma Bushům v prezidentském křesle strkal pod nos levicové názory, rozporoval důvěru v existenci amerického snu. A vždy mu šlo o to, aby svými knihami ukázal, že lidi může být lepšími bytostmi.
Americký spisovatel, rodák z Indianapolis Kurt Vonnegut, zemřel ve středu ve věku 84 let. Skonal na následky zranění hlavy, která utrpěl před týdnem, když upadl ve svém domě na Manhattanu, řekla agentuře AP jeho manželka.
Odešel tak jeden z pilířů moderní americké literatury. Postava svérázná, pro mnohé těžko pochopitelná, pro jiné provokující.
"Kdybyste se obtěžovali číst mé knihy jako vzdělané osoby, dozvěděli byste se, že se nezaobírají sexem ani nepropagují násilí. Apelují na lidi, aby byli laskavější a zodpovědnější, než jsou," říká sám autor v autobiografické koláži Květná neděle.
Čtenáři ho však bude spíše znát díky jiným dílům: třeba díky Kolíbce, románu Mechanické piano, který byl v roce 1952 jeho prvotinou, či knihám Sirény z Titanu, Snídaně šampionů či Galapágy.
Pro mnohé však zůstanou stěžejní Jatka č. 5 - kniha, v níž se vypsal z válečných traumat, prožitých během bombardování Drážďan v roce 1945.
Vonnegut tehdy byl válečným zajatcem a spolu s dalšími Američany ho Němci zadržovali v bývalých mrazírnách drážďanských jatek. Téměř zázrakem přežil fatální bombardování spojeneckými letouny. Po zkáze "Florencie na Labi" musel ohledávat trosky města a hledat mrtvé.
Kdo by však v Jatkách č.5 hledal faktografický výčet hrůz, spletl by se. Jde o neuvěřitelně ostrou, černou satiru, v níž si Vonnegut bere na paškál válku, sex, falešné hrdinství, politiku i mimozemšťany. A to vše obaleno šťavnatým slovníkem. Příběh je vyprávěn v několika časových rovinách a i hlavní postava - Billy Pilgrim často 'cestuje v čase' a ocitá se v různých okamžicích své minulosti i budoucnosti.
"Vonnegutův největší úspěch je v tom, že se mu daří přivést masy čtenářů k přemýšlení stejnými prostředky, jakými byli původně od náročnější intelektuální činnosti odváděni. Tím se stal součástí masové kultury a zároveň jejím překonavatelem," charakterizoval jej před časem Josef Jařab.
Idol amerických studentů
Sám Vonnegut se považoval se za autora společenských románů, třebaže v jeho prózách měly místo i prvky sci-fi. Psal i divadelní hry, eseje a povídky. Na literární výsluní se však dostal zejména díky svým románům, z nichž mnohé se zařadily mezi nejprodávanější knihy své doby.
"Idolem byl zejména v 60. a 70. letech, hlavně pak mezi americkými studenty," uvedla agentura Reuters.
Hlavně studenti a mladá generace Vonneguta milovali pro jeho trefné satirické šlehy na adresu odlidštěné konzumní společnosti.
"Lidi musí pořád o něčem mluvit, mají-li si udržet svoje hlasové fondy v pořádku pro případ, že by je někdy napadlo něco skutečně závažného," - to byla typická Vonnegutova hláška.
