První let na Měsíc: Apollo 1 v plamenech

lem, ČTK
27. 1. 2007 9:16
Mys Canaveral - Členové posádky Apollo 1, kteří měli v roce 1967 jako první zamířit k Měsíci, nikdy neodstartovali. Zemřeli při nácviku.

Virgil "Gus" Grissom, Edward White a Roger Chaffee měli v rámci mise Apollo 1 vyzkoušet v únoru 1967 na oběžné dráze Země novou techniku.

  • Všechny lety v rámci programu Apollo NAJDETE v naší interaktivní grafice.

Požár stál astronauty život

Při nácviku odpočítávání startu v pátek 27. ledna ale zachvátil kabinu Apolla požár a trojice astronautů zavřená uvnitř neměla šanci na záchranu. Zemřeli během několika vteřin.

Tragédie, kterou co do počtu obětí překonala až nehoda raketoplánu Challenger v roce 1986, ale pro americký projekt dobývání Měsíce znamenala "jen" několikaměsíční zdržení. Neil Armstrong se nakonec po jeho povrchu procházel v červenci 1969.

"Podnikáme v nebezpečné oblasti a doufám, že pokud se nám něco stane, nezdrží to program. Dobývání vesmíru přece stojí za riskování života," řekl navíc Grissom po jiném kosmickém letu v lodi Gemini necelé dva roky před svou smrtí.

Kosmická loď plná chyb

Vyšetřování neštěstí později ukázalo, že příčin katastrofy bylo víc, na řadu z nich přitom upozorňovali i členové nešťastné posádky.

Firma North American údajně získala mnohamiliardový kontrakt na vývoj a výrobu Apolla nepříliš čestným způsobem a při vývoji zanedbala mnoho možných nebezpečí.

Grissom sám na prototypu kosmické lodi, která měla v budoucnosti vynést lidskou posádku na Měsíc, totiž napočítal na 2 000 závad všeho druhu. Kabina byla plná snadno hořlavých materiálů a z plastu byly i skafandry astronautů. Jako ostatní americké lodi mělo navíc i Apollo čistě kyslíkovou atmosféru.

Není proto divu, že když po pěti hodinách testování někde v 50 kilometrech drátů přeskočila jiskra, rozhořel se oheň nevídanou silou. Astronauti, kteří byli zavření vevnitř, neměli šanci přežít. Za ideálních podmínek trvalo otevření vstupního poklopu minutu a půl, teplota uvnitř ale dosáhla stovek stupňů Celsia už po necelé půlminutě.

Prohlédnout si první vstup člověka na Měsíc už půjde jen díky pořízeným kopiím.
Prohlédnout si první vstup člověka na Měsíc už půjde jen díky pořízeným kopiím. | Foto: NASA

"Velký krok pro lidstvo"

Smrt tří mužů, po nichž před třemi lety americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) pojmenoval tři kopce na Marsu, nakonec paradoxně přispěla k tomu, že se projekt hnul kupředu.

Kosmická loď se dočkala řady vylepšení - kyslíkovou atmosféru na startovací rampě nahradila směs kyslíku s dusíkem, změnila se i konstrukce vstupního otvoru.

Na podzim 1967 se uskutečnila bezchybná premiéra rakety Saturn 5, o Vánocích 1968 Apollo 8 poprvé obletělo Měsíc a 20. července 1969 tak pronesl Neil Armstrong slavnou větu: "Je to malý krůček pro člověka, velký skok pro lidstvo."

Smrt ve vesmíru

Smrt posádky prvního Apolla ale nebyla zdaleka poslední, za cestu ke hvězdám zaplatili životem i další dobyvatelé vesmíru.

Už v dubnu 1967 nepřežil přistání Sojuzu 1 Vladimir Komarov, který se tak stal prvním kosmonautem, jenž zahynul ve vesmíru. Koncem června 1971 se udusili v přistávacím modulu Sojuzu 11 Georgij Dobrovolskij, Vladislav Volkov a Viktor Pacajev.

Jen se štěstím unikla v dubnu 1970 tragédii posádka Apolla 13. Po explozi palivového článku se ale posádce nakonec podařilo dostat se zpátky na Zemi.

Dvě nejtragičtější havárie spojené s lety do vesmíru se pak staly při explozích nosných raket - v říjnu 1960 zahynulo při utajované havárii vojenské mezikontinentální rakety na sovětském kosmodromu Bajkonur přes 200 lidí, 21 mrtvých si vyžádala nehoda brazilské rakety v srpnu 2003. Přímo při letech kosmických lodí ale patří smutný primát Američanům.

Dvě katastrofy raketoplánů - Challengeru v lednu 1986 a Columbie v únoru 2003 - přinesly pokaždé smrt celé sedmičlenné posádce.

 

Právě se děje

Další zprávy