Harare - Prezident Zimbabwe Robert Mugabe se se svým rivalem Morganem Tsvangiraiem dohodli na dělbě mocí. Jihoafrický prezident Thabo Mbeki, jenž dohodu zprostředkoval, to ve čtvrtek oznámil novinářům.
Dosud vládnoucí Mugabeho strana ZANU-PF a Hnutí pro demokratickou změnu (MDC) Morgana Tsvangiraie složení kabinetu "vlády národní jednoty" představí v pondělí.
"Mohu se absolutně zaručit, že lídři Zimbabwe jsou odhodláni dohody implementovat. Současná vláda je odsouhlasila," řekl Mbeki.
MDC má mírnou převahu
Přestože přesný obsah dohody bude oznámen až v pondělí spolu s personálním složením kabinetu, některé z dohodnutých principů už se na veřejnost dostaly.
Ví se například, že MDC bude mít v nové vládě o jedno křeslo víc než ZANU-PF. Společně s odštěpeneckou frakcí MDC, kterou vede Arthur Mutambara, jenž se jednání o dělbě moci rovněž účastnil, bude mít dosavadní opozice ve vládě 16 (respektive 13+3) zástupců, zatímco Mugabeho strana 15.
Potvrdil to senátor David Coltart, člen Mutambarovy frakce. Podle něj budou Mugabeho pravomoci výrazně omezeny, ale ani Tsvangirai v čele kabinetu nebude moci rozhodovat zcela suverénně. Toto rozdělení víceméně odráží převahu, kterou má MDC po březnových volbách v novém parlamentu.
Hyperinflace, sankce
Mbeki se jako prostředník pro jednání nabídl poté, co březnové první kolo prezidentských voleb těsně vyhrál Tsvangirai. Po přepočtu volebních výsledků ale vyšlo najevo, že nedosáhl potřebné nadpoloviční většiny hlasů.
Průtahy vnitropolitické krize mimo jiné umocnily hyperinflaci. Ta během několika měsíců dosáhla 11 milionů procent. Její nárůst nepřímo podpořila i Evropská unie zpřísněním sankcí vůči Zimbabwe.
Francouzské předsednictví navíc po oznámení dohody nevyloučilo, že by mohlo dojít k jejich dalšímu rozšíření.
Organizace spojených národů naproti tomu takové myšlenky zavrhla. Robert Mugabe je v čele země nepřetržitě od roku 1980, kdy se země stala definitivně samostatnou. Do té doby byla jednou z britských kolonií.
Související:
