První volby po 16 letech. Angola testuje demokracii

5. 9. 2008 7:00
Názory, zda jsou volby opravdu spravedlivé, se liší
Angola, ilustrační foto
Angola, ilustrační foto | Foto: Reuters

Luanda - Prakticky každá z ulic metropole je vyzdobena vlajkami, všude visí plakáty kandidátů. Ulice brázdí autobusy pomalované logy stran, z oken se vyklánějí mladíci vykřikující předvolební hesla.

Po městě se scházejí příznivci jednotlivých partají, v malých skupinkách grilují maso a popíjejí pivo. V parcích a na stadionu probíhají koncerty nejoblíbenějších angolských zpěváků.

Tak popisuje britská stanice BBC euforickou atmosféru před pátečními prvními parlamentními volbami v jihoafrické Angole po šestnácti letech, které jsou klíčovým testem tamní demokracie a stability.

Ropa přináší bohatství. Někomu

Země po desetiletí zmítaná občanskou válkou si v posledních letech užívá míru. Navíc díky dosud málo využitým a bohatým zásobám ropy a dalších surovin přinejmenším některé části země zažívají ekonomický boom.

Ropa směřuje hlavně do Číny, odkud si Angola půjčila i peníze na rozvoj zanedbané infrastruktury.

Foto: Aktuálně.cz

Například v roce 2006 narostla angolská ekonomika o 26 procent. Očekává se, že i nadále poroste alespoň desetiprocentním tempem - pokud hlasování a následné období bedlivě sledované mimo jiné zahraničními společnostmi nepoznamenají násilnosti.

Opozice namítá, že ze zisků z těžby má prospěch jen vládní garnitura a v zemi zůstává obrovský počet chudých. Zatímco v metropoli Luandě a několika dalších městech rostou luxusní obchody a na ulicích lze spatřit nejnovější automobily západních značek, asi 70 procent obyvatel přežívá za méně než 2 dolary na den. Nezaměstnananá je podle statistik více než polovina lidí.

Organizace Transparency International také upozorňuje na vysokou míru korupce v zemi - sedmnáctimilionová Angola však i v této oblasti učinila v poslední době jistý pokrok.

A právě na údajně nedostatečném rozdělování bohatství z ropy opoziční politici postavili své volební kampaně.

Desítky let válek

Volby se v této bývalé portugalské kolonii naposledy uskutečnily v roce 1992. Vyhrálo tehdy vládnoucí Lidové hnutí za osvobození Angoly (MPLA). Avšak vůdce povstaleckého Národního svazu pro úplnou nezávislost Angoly (UNITA) Jonas Savimbi výsledky označil za zfalšované, což vedlo k prodloužení války o dalších deset let.

Angola se stává ropnou velmocí
Angola se stává ropnou velmocí | Foto: Reuters

V únoru 2002 byl Savimbi zastřelen a po 27 letech občanské války byla uzavřena konečná mírová dohoda. Povstalecká UNITA se proměnila v opoziční politickou sílu.

Události z roku 1992 vedou obyvatele země k ostražitosti, zda se letos nemůže něco podobného opakovat.

Nyní se o 220 míst v parlamentu uchází více než 5000 kandidátů ze čtrnácti stran. Právě UNITA je nejvážnějším soupeřem dlouhodobě vládnoucí MPLA, která se nyní považuje za sociálně demokratickou stranu.

MPLA tvrdí, že jistě zvítězí, a prezident ohlásil, že chce v parlamentu získat dvoutřetinovou většinu, mimo jiné nutnou k prosazení změn v ústavě. Může se mu to podařit - opozice se nedokázala sjednotit.

Demokratické volby. Opravdu?

Bývalý marxista, prezident José Eduardo dos Santos, který je u moci 29 let a má větší pravomoci než parlament, plánuje prezidentské volby na rok 2009. Před současným parlamentním hlasováním nešetřil silnými výroky, že tentokrát vše proběhne podle pravidel a návrat občanské války nehrozí.

"Angola může být příkladem pro africký kontinent a svět vůbec, jak konat demokratické, svobodné a transparentní volby," prohlásil. Další parlamentní volby se budou konat za čtyři roky, slíbil.

Ozývají se však hlasy, že volby tak úplně v pořádku nejsou. Podle nevládní organizace Human Rights Watch (HRW) je jasné, že hlasování spravedlivé a demokratické nebude. Vládní straně MPLA se podle této mezinárodní organizace dostalo obrovské podpory ze strany státem ovládaných médií a velkolepá kampaň byla placena ze státního rozpočtu.

HRW rovněž zdokumentovala případy nespravedlivého věznění, výhrůžek a násilností páchaných na zástupcích opozice.

Například univerzitní profesor Adriano Parreira, který stojí v čele opoziční Nezávislé strany, přišel krátce před volbami o místo údajně jen kvůli svému politickému přesvědčení. „V Angole nemohou odborníci vykonávat svou profesi, pokud nejsou členy vládní strany," prohlásil Parreira, který tvrdí, že současný prezident se moci za žádnou cenu nechce vzdát.

Pozorovatelé z Evropské unie však přípravu voleb označili „i přes určité rezervy" za „opravdový krok k demokracii".

A hlavní představitel mise volebních pozorovatelů z Jihoafrického rozvojového společenství, John Kunene ze Svazijska, krátce před otevřením volebních místností prohlásil: „Věříme, že země vytvořila podmínky pro konání svobodných, spravedlivých a demokratických voleb. Angolané se překonali."

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte blog původem angolského faráře žijícího v Česku

Během posledního roku v Africe proběhlo či teprve proběhne hned několik klíčových voleb:

Keňa

Po volbách v prosinci 2007 následovaly násilnosti, při kterých zemřelo asi 1300 lidí a 300 tisíc uteklo z domovů. Opoziční lídr Raila Odinga obvinil prezidenta Mwaie Kibakiho ze zfalšování voleb. Po silném mezinárodním tlaku po několika týdnech politici uzavřeli dohodu o rozdělení moci - Kibaki zůstal prezidentem, Odinga se stal premiérem. Více ZDE.
Zimbabwe Před druhým kolem prezidentských voleb na konci června ze souboje odstoupil vůdce opozice Morgan Tsvangirai - kvůli vraždám a násilnostem páchaným na jeho přívržencích. Dlouholetý prezident Robert Mugabe, který neměl protikandidáta, se následně prohlásil za vítěze, zahraničí však průběh voleb odsoudilo. Po březnových parlamentních volbách ztratila vládní strana ZANU-PF poprvé od nezávislosti v roce 1980 většinu. Mugabe přistoupil na vyjednávání s opozicí o případném rozdělení moci, jednání ale zatím nepřinesla výsledek. Více ZDE.
Angola V zemi, která se vzpamatovává z 27leté občanské války, se konají první celostátní volby od roku 1992. Očekává se, že vládní MPLA upevní svou pozici, protože opozice zastupovaná především svazem UNITA je roztříštěná. Prezidentské volby by se měly uskutečnit příští rok. Prezident José Eduardo dos Santos, který je u moci od roku 1979, prohlašuje, že hlasování bude spravedlivé a demokratické.
Zambie Ohlášené listopadové prezidentské volby následují po smrti prezidenta Levyho Mwanawasy. Z jeho strany MMD se o post uchází zhruba 16 kandidátů. Čeká se, že se o funkci povede tvrdý boj, a to jak v samotné MMD, tak mezi MMD a opozicí.
Pobřeží slonoviny Dlouho odkládané volby by se měly uskutečnit v listopadu. Rostou však obavy, že bude termín opět posunut. Jejich příprava totiž stále vázne. Hlasování by mělo být završením mírového procesu, který započal v letech 2002 až 2003.
Rwanda Parlamentní volby by se měly konat během několika měsíců. Od genocidy v roce 1994, kdy během krátké doby přišlo o život až 800 tisíc lidí, se země propracovala k relativní prosperitě a stabilitě. Volby by se ale mohly podobat spornému hlasování z roku 2003, kdy jasně zvítězila strana tutsijského prezidenta Paula Kagameho, který před volbami zakázal činnost opozičních stran.
Ghana Země je považována za jednu z nestabilnějších afrických demokracií. Parlamentní a prezidentské volby se v Ghaně uskuteční v prosinci. Prezident John Kufuor po dvou volebních obdobích v čele země odstupuje z funkce. Zda jeho Nová vlastenecká strana zůstane u moci, není jisté. Kufuor totiž čelí podezřením z korupce, v zemi navíc stoupají ceny potravin a energií.
 

Právě se děje

Další zprávy