Stacionář, studna, brýle. Češi pomáhají zapomenuté zemi

Zdeněk Mihalco
3. 8. 2008 15:00
Rozhovor o české pomoci Středoafrické republice
Stacionář funguje od začátku tohoto roku
Stacionář funguje od začátku tohoto roku | Foto: Tomáš Jelínek

Praha - Středoafrická republika, zničená dlouholetou občanskou válkou, je zemí, do které ve srovnání s jinými africkými státy směřuje podstatně méně humanitární pomoci.

I proto v zemi začala působit česká nezisková společnost Siriri. „Chceme místním pomáhat postavit se na vlastní nohy," říká o pomoci Středoafrické republice jeden z dobrovolníků společnosti Tomáš Jelínek, který jinak pracuje na Karlově Univerzitě jako vědecký pracovník.

Aktuálně.cz: V minulém roce jste navštívil Středoafrickou republiku. Jaký byl cíl cesty?

Do Středoafrické republiky jsme jeli jako zástupci společnosti Siriri, která v zemi realizuje několik humanitárních projektů. Naším úkolem bylo ověřit, že se prostředky získané v ČR skutečně vynakládají v souladu s projekty, dále bylo třeba zajistit bezpečné doručení dalších prostředků, a na místě zhodnotit možnosti nových projektů. Také jsme potřebovali získat materiál k propagaci rozvojové pomoci v České republice.

Jaké projekty se dosud společnosti Siriri podařilo ve Středoafrické republice uskutečnit?

Zatím jsme se podíleli na výstavbě stacionáře pro sirotky ve městě Bozoum na severozápadě země a zajišťujeme jeho provoz. V tomto městě je asi 150 sirotků, kterým zemřeli rodiče kvůli nemocem a nepokojům. Obvykle se o ně postará širší rodina, ale nemá pro ně dost jídla ani peněz na potřebné věci. Pro tyto sirotky je určen nový stacionář. Nevytrhne je od jejich náhradních rodičů, poskytne jim jídlo, zajistí jim školní docházku a základní lékařskou péči, děti tam můžou i sportovat. Ve stacionáři jsou zaměstnáni místní lidé, kteří tak dostanou práci.

Foto: Aktuálně.cz

V minulém roce jsme do města Bozoum také dodali 3000 eur na pomoc uprchlíkům a za tyto peníze se nakoupily školní potřeby pro děti uprchlíků a léky pro nemocné.

Mimo Bozoum spolupracujeme v hlavním městě Bangui s jednou středoafrickou neziskovkou, která se stará o děti ulice: v březnu jsme pro ně například nechali vyvrtat studnu, která jim poskytuje kvalitní pitnou vodu.

Také jsme do SAR začali odesílat dioptrické brýle získané v rámci projektu Brýle pro Afriku. Po celé České republice jsme vybírali staré dioptrické brýle, které teď naši dobrovolníci čistí a třídí a ve spolupráci s optiky měří. Postupně je posíláme do Středoafrické republiky a nejspíš budeme hledat i další země, kde jsou pro obyvatele brýle nedosažitelně drahé.

Pracují přímo v Africe čeští členové sdružení?

Teď máme ve městě Bozoum jednoho dobrovolníka, který tam pracuje ve stacionáři a také učí na místním gymnáziu. Hlavně se ale zatím spoléháme na italské karmelitánské misionáře, kteří tam působí už desítky let a jsou jedinou organizací, která tam působí dlouhodobě. Většina neziskovek totiž při nepokojích opustila zemi a málokterá se vrátila. Státní úředníci jsou neschopní a nemají prakticky žádný vliv.

Misie má v Bozoumu vlastní školu i menší zdravotní zařízení. S misií spolupracují i velké světové organizace jako UNICEF nebo Světový potravinový program.

Jaký je rozpočet Siriri?

V minulém roce to bylo zhruba tři čtvrtě milionu, přibližně třetina od soukromých dárců, třetina od větších firem, třetina jako zisk z různých benefičních prodejů. Žádné prostředky nepocházejí od státu. Protože u nás pracují jen dobrovolníci, jdou téměř všechny získané peníze přímo na humanitární pomoc.

Jak vypadá město Bozoum, které jste navštívil?

Bozoum se nachází na severozápadě země, na hranici území, kde působí rebelové. V roce 2003 bylo zasaženo nepokoji -poničena byla škola i nemocnice - ale v současné době je zde i díky přítomnosti malé jednotky mezinárodní mírové mise relativní klid. Město je velice chudé - skládá se z malých, nízkých domků z nepálených cihel, bez jakéhokoli vybavení. Ale funguje zde škola i nemocnice, lidé si mohou vypěstovat, co potřebují, a nikdo nemusí hladovět. Uchylují se sem uprchlíci z širokého okolí, kde bandité okrádají vesničany a rebelové bojují s armádou. Nejvíc trpí neozbrojení obyvatelé, často ženy a děti. Na asi 25 tisíc obyvatel města teď připadá 12 tisíc uprchlíků, které místní obyvatelé přijali mezi sebe a propůjčili jim starší domky, takže nemusí bydlet v uprchlickém táboře.

Jaké projekty Siriri chystá do budoucna?

Cílem Siriri ve Středoafrické republice je soběstačnost místních lidí. Chceme jim pomáhat postavit se na vlastní nohy. Jeden z projektů, které teď připravujeme, má za cíl zpomalit odlesňování země a zároveň dát místním lidem práci: chceme zahájit rozsáhlou výsadbu stromů, cenného tropického dřeva, které se zatím jen těží v mizejících pralesích. Zasazení jednoho stromu a péče o něj přitom vyjde jen na dvě až tři koruny.

Co se děje ve Středoafrické republice a proč je země mimo zájem světa? Čtěte druhou část rozhovoru ZDE

 

Právě se děje

Další zprávy