ŽIVĚ: Boj s AIDS brzdí v JAR šarlatán Rath i prezident

Pavel Vondra
4. 4. 2008 14:58
Kvůli HIV/AIDS umírají v Africe stále mladší lidé
Dobrovolnice z organizace TAC utvořily kolečko a dostávají se do nálady zpěvem a tancem krátce předtím, než vyrazí na misi v townshipu Philippi.
Dobrovolnice z organizace TAC utvořily kolečko a dostávají se do nálady zpěvem a tancem krátce předtím, než vyrazí na misi v townshipu Philippi. | Foto: Pavel Vondra

Kapské Město (od našeho zpravodaje) - Nikde na světě nenajdete více lidí nakažených virem HIV než v Jihoafrické republice.

Přestože se o problému ví už dlouho, situace zůstává tragická. A byla by ještě tragičtější nebýt toho, že za zdejší vládu odvádí neocenitelnou mravenčí práci neziskový sektor.

Dobrovolníci v první linii

Polední slunce neúprosně pálí na prašné uličky subdivize Zola ve Philippi. Jedno z mnoha townshipů, jak se zde říká chudinským sídlištím (nejen) na okraji města, pročesávají skupinky lidí v tričkách s nepřehlédnutelným nápisem HIV Positive.

Jsou to dobrovolníci z organizace Treatment Action Campaign (TAC), jež vznikla před rovnými deseti lety s cílem bojovat za práva lidí nakažených tímto smrtonosným virem, který dnes nosí v těle na pět a půl milionu Jihoafričanů.

Největší procento HIV pozitivních žije v JAR právě v townshipech, jak se zde říká slumům
Největší procento HIV pozitivních žije v JAR právě v townshipech, jak se zde říká slumům | Foto: Naďa Straková

Jako téměř každý den rozdávají obyvatelům slumů kondomy a informační materiály o tom, jak předcházet riziku nákazy a kde vyhledat v případě potřeby lékařskou pomoc.

"Je to děs, většina mladíků, kterým nabídnu balíček kondomů, po mně hned chce telefonní číslo. Nevím, co si o mně myslí," stěžuje si devatenáctiletá Tulisua, která začala organizaci TAC pomáhat před dvěma měsíci a v Zole je na takové misi poprvé.

I když by se to mohlo zdát úsměvné, mladé dívce do smíchu není. Moc dobře totiž ví, jak skončila její vrstevnice Nandipha Makekeová, kterou v prosinci 2005 v Kayletishe, největším townshipu v Kapském Městě, znásilnili a vzápětí chladnokrevně zastřelili ranou přímo do čela dva opilí mladíci. Soud jim za to tento týden vyměřil doživotní trest.

Oběti epidemie mládnou

Násilí na ženách je v Jižní Africe rozšířený problém a násilné zločiny sexuálního rázu jsou dvojnásob nebezpečné, protože dál roztáčejí smrtonosnou spirálu epidemie HIV/AIDS.

V současné době neléčitelnému syndromu získaného selhání imunity podléhá v 48 milionové zemi každý den téměř tisícovka lidí. Jejich věk se přitom stále snižuje.

"Zatímco před deseti lety tvořily většinu obětí AIDS osoby nad 60 let, dnes jsou to lidé, kterým ještě nebylo padesát, čtyřicet a někdy dokonce ani třicet let," vysvětluje spoluzakladatel a bývalý předseda TACu Zachie Achmat, který je sám HIV pozitivní, ale díky antiretrovirálním lékům je jeho zdravotní stav velice dobrý.

Aktivista Zackie Achmat vybojoval pro své krajany antiretrovirální léky zdarma
Aktivista Zackie Achmat vybojoval pro své krajany antiretrovirální léky zdarma | Foto: Pavel Vondra

Charismatický 46letý aktivista se stal před časem celosvětově známou ikonou boje za práva infikovaných, když úmyslně přestal užívat léky do té doby, než je jihoafrická vláda zajistí všem nakaženým.

Po intervenci přátel a lékařů byl sice nucen svůj protest ukončit předčasně, vláda ale nakonec skutečně program distribuce státem hrazených antiretrovirálních léků pro nakažené spustila. Loni kabinet dokonce poprvé přijal národní strategický plán boje proti HIV/AIDS na příští čtyři roky a TAC se na jeho přípravě podílel v roli konzultanta.

Skeptici, popírači

Nevládní organizace ale nadále zůstávají ve střehu. Vedou je k tomu jak neblahé zkušenosti z let minulých, tak vědomí, že nynější vláda má i přes zmiňované pozitivní kroky (přijaté především pod nátlakem z domova i ze zahraničí) k epidemii zvláštní postoj.

Prezident Thabo Mbeki a ministryně zdravotnictví Manto Tshabalala-Msimangová patří do tábora tzv. skeptiků či popíračů. V minulosti opakovaně tvrdili, že spojitost mezi virem HIV a nemocí AIDS není dostatečně prokázaná a místo užívání antiretrovirálních léků prosazovali  vitamínovou kúru.

Foto: Pavel Vondra

TAC se s vládou momentálně soudí kvůli tomu, že nezasáhla proti německému podnikateli, doktoru Matthiasu Rathovi, který ve zdejších chudinských čtvrtích rozdával vzorky svých vitamínových produktů, o nichž prohlašoval, že mohou zvrátit průběh choroby AIDS. Podle TACu si tak zřejmě připravoval půdu pro pozdější prodej svých výrobků.

...a šarlatán Rath

"Ten člověk je šarlatán a svou činností podrývá celý program distribuce antiretrovirálních léků. A vláda nejen že proti tomu nic nedělá, ale skrytě ho v tom podporuje," rozčiluje se šéf nové pobočky TACu ve Philippi Sikhangele Mabulu.

Organizace už v minulosti jeden soud s Rathem vyhrála. Zažalovala jej proto, že ji označoval za trojského koně farmaceutických společností. Zackie Achmat nepochybuje o tom, že i tentokrát soud rozhodne ve prospěch TACu.

"Tak dobře připraveni jsme ještě nikdy k soudu nešli. Myslím, že doktor Rath nečekal, že se do něj někdo pustí s takovou vervou. Asi už sám tuší, že tady dohrál. Přesunul se teď do Ruska, což sice není příliš dobrá zpráva vzhledem k tomu, že i tam mají s epidemií velké problémy, ale my už jsme některé tamní organizace varovali," říká Achmat.

Filmy místo učebnic

Za jeden z nejpalčivějších problémů považuje Zackie Achmat absenci všeobecné sexuální výchovy na školách.

Členu organizace TAC Isaacu Mapongwanovi přezdívají Král kondomů. Rozdal jich spolu s kolegy už milióny. Při akci v největším townshipu Kapského Města Kayelitsha
Členu organizace TAC Isaacu Mapongwanovi přezdívají Král kondomů. Rozdal jich spolu s kolegy už milióny. Při akci v největším townshipu Kapského Města Kayelitsha | Foto: Naďa Straková

I v tomto směru odvádí za stát "černou práci" neziskový sektor. Organizace Steps for the Future, která také sídlí v Kapském Městě, vyprodukovala celou řadu dokumentárních filmů s touto tématikou a také vytvořila přesnou metodologii k tomu, jak je prezentovat, aby měly žádoucí efekt.

Na kontě má k dnešku bezpočet projekcí a debat i v těch nejodlehlejších koutech Jihoafrické republiky, kam by jinak osvěta o AIDS sotva měla šanci dolehnout.

"Od vlády jsme nikdy nedostali ani cent. Je nám to jedno, peníze si dokážeme sehnat i sami. Víme, že vytváříme kvalitní věci, které mají smysl, ale nebudeme je cpát někomu, kdo o ně nestojí," říká produkční Marianne Gysaeová v narážce na přezíravý postoj jihoafrické vlády.

Zůstává však otázkou, jak dlouho dokáže nevládní sektor v JAR hasit za vládu požár, z jehož dynamiky jasně vyplývá nutnost radikálně zvyšovat úsilí, a to pokud možno na všech frontách.

Za poslední dvě dekády se v zemi v důsledku epidemie HIV/AIDS snížila průměrná délka života o celých deset let. Na strkání hlavy do písku tedy už dávno není čas. 

 

Právě se děje

Další zprávy