Až do minulého týdne vysílaly soukromé rozhlasové stanice dramatická svědectví z první ruky o násilných pouličních střetech mezi protivládními demonstranty a bezpečnostními složkami.
Od 12. února, kdy prezident Lansana Conte vyhlásil stanné právo, však nevládní vysílatelé buďto zmizeli z éteru, anebo hrají jen neškodnou hudbu. Svoboda sdělovacích prostředků se tak stává další obětí tvrdého vojenského režimu v této západoafrické zemi.
Vyhlášení stanného práva dalo armádě pravomoc kontrolovat tisk a státní televize RTG vysílá varování armádního náčelníka, že rabijáti a další "potížisté" budou zastřeleni.
Nezávislé zprávy pouze ze zahraničí
V zemi nevycházejí žádné noviny, a přestože nejméně jeden guinejský zpravodajský portál se sídlem v zahraničí pokračuje ve zveřejňování zpráv, internetové kavárny v hlavním městě zachváceném výtržnostmi byly uzavřeny. Zahraniční novináři mají někdy problémy volně se pohybovat.
Conte sice v neděli pozdě večer zmírnil v rámci stanného práva zákaz vycházení, avšak opoziční předáci a skupiny bojující za lidská práva tvrdí, že policisté a vojáci zatkli stovky lidí při brutálním zásahu, který měl rozdrtit lidovou vzpouru proti prezidentově třiadvacetileté vládě.
Od poloviny ledna zahynulo nejméně 120 lidí, téměř bez výjimky civilistů, při stávkách a pouličních protestech svolaných odborovými organizacemi. Ty tvrdí, že Conte, samotářský diabetik, který již překročil sedmdesátku, není nadále způsobilý stát v čele země, jež je největším světovým vývozcem bauxitu.
Skupiny bojující za lidská práva obviňují bezpečnostní složky, že střílejí, znásilňují a bijí civilisty včetně novinářů.
Tip: Více o průběhu generální stávky v Guineji se dočtete ZDE
Když v loňském roce začalo vysílat soukromé rádio Liberty FM, symbolizoval jeho název naději ve větší svobodu sdělovacích prostředků v Guineji.
Tato naděje ztroskotala minulý týden, kdy členové prezidentské gardy vyplenili rozhlasové studio a zatkli dva členy redakce.
Jen pár minut poté, co stanice minulé pondělí odvysílala živé vstupy, v nichž dva demonstranti vyzvali Conteho k odstoupení, vtrhli do studia vojáci v rudých baretech, zničili vybavení a zadrželi jednoho špičkového novináře a jednoho technika.
"Mediální teror"
Mezinárodní dárci, jmenovitě Evropská unie, přitom museli vyvinout značný tlak, než Guinea v loňském roce konečně vydala licence soukromým vysílatelům učinila tak až jako jedna z posledních afrických zemí.
Už před vyhlášením stanného práva zaujímala Guinea 109. místo ze 168 států figurujících na žebříčku svobody tisku sestavovaném organizací Reportéři bez hranic, která střeží svobodu tisku ve světě.
"Po incidentech s Liberty FM jsme přišli o všechny výsady, které jsme museli dlouze vybojovávat," uvedl Souleymane Diallo, vlastník satirických novin The Lynx a zástupce Guineje v organizaci Reportéři bez hranic.
Rovněž Mezinárodní federace novinářů odsoudila "tento teror v médiích, který byl vyvolán stavem obležení".
"Kdo vás financuje?"
Dva zadržení pracovníci Liberty FM byli ve středu propuštěni poté, co je vyslýchali členové prezidentské gardy.
"Chtěli vědět, kdo nás financuje a jaký je náš vztah k odborovým předákům," prohlásil hlavní dopisovatel Mohamed Tondon Camara. Jeho kolegu, technika Davida Camaru, podle něj bili v oblasti hlavy a pálili cigaretami.
"Ten výjimečný stav je katastrofa. Musíme své noviny předkládat cenzorovi a to je ponižující," uvedl Diallo.
Po zátahu na Liberty FM se stejného zacházení začali obávat i další vysílatelé. Novináři ze stanice Soleil FM uprchli z redakce, když se doslechli, že se razie chystá i proti nim.
Nejmenovaný novinář třetího místního zpravodajského kanálu Familia FM zase uvedl, že jeho stanice nevysílá nic kromě sporadické hudby.
Náčelník guinejské armády Kerfalla Camara sice mezitím nařídil svým lidem, aby chránili redakce soukromých sdělovacích prostředků, ale novináře to příliš neuklidnilo.
"Mám papír, mám elektřinu a vodu, ale nemám techniky, kteří by moje noviny vytiskli," nechal se slyšet Diallo a dodává: "A i kdyby noviny vyšly, trafikanti by neměli odvahu je vystavit."
