Pomoc zavání mrháním penězi, říká studie

Roman Staněk
27. 1. 2007 0:00
Londýn - Miliardové investice vložené do rozvoje zemí zničených válkou často šíří korupci, politickou nestabilitu. A jsou rozbuškou k dalšímu násilí.
Polovina z darovaných miliard končí v kapsách zkorumpovaných úředníků, zbytek je často investován neefektivně
Polovina z darovaných miliard končí v kapsách zkorumpovaných úředníků, zbytek je často investován neefektivně | Foto: Reuters

To praví studie nové britské nevládní organizace Tiri. Sdružení, které má pobočku také v Jeruzalémě a dalších městech, se zaměřuje na informování o korupci a šíření demokracie v rozvojových zemích.

Podle poznatků získaných v osmi zemích na Blízkém východě, v Africe nebo na Balkáně je současný způsob dodávání a přerozdělovávání humanitární pomoci špatný.

Afghánistán, Srí Lanka, Irák...

Sporným bodem zůstávají katastrofické závěry několika hlavních rekonstrukčních programů v Iráku a Afghánistánu: Plány byly často neefektivní a přerozdělování peněz protkáno korupcí.

Nový dům postavený na tsunami poničené Srí Lance
Nový dům postavený na tsunami poničené Srí Lance | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Na Srí Lance, kterou zasáhla ničivá vlna cunami, distribuce humanitární pomoci přispěla k novému vzplanutí občanské války mezi vládou a tamilskými povstalci.

Problém se netýká pouze rozvojových zemí. Například po hurikánu Katrina v americkém New Orleans byla promrhána více než jedna miliarda dolarů pomoci.

Výzkum organizace Tiri probíhal v osmi postkonfliktních zemích, mezi něž bylo rozděleno celkem asi 65 miliard dolarů v pomoci.

Těmito zeměmi jsou Afghánistán, Bosna, Kosovo, Palestina, Libanon, Mozambik, Sierra Leone a Libanon.

Náklady na využití jednoho dolaru: osm dolarů

Výsledky studie jsou následovné: Zhruba 50 procent této pomoci zmizelo v kapsách zkorumpovaných úředníků. To podle zprávy "zvyšuje nebezpečí veřejné nespokojenosti s vládnoucími elitami a těmi, kdo v daných zemích pomoc přerozdělují".

Infobox
Autor fotografie: Aktuálně.cz

Tvůrci studie upozorňují na obecně rozšířenou dezinformaci, že na charitu nejde nedostatek financí. Vše přitom mnohem více záleží na tom, kam poskytnuté peníze putují a jakým způsobem se utrácejí.

Ze statistik Světové banky za minulý rok například vyplývá, že k tomu, aby mohla afghánská vláda využít jeden dolar pomoci, je potřeba, aby velké vládní agentury jako USAID utratily osm dolarů.

Já tobě a ty mně

Většina pomoci je podle organizace také ušita na míru politickým požadavkům dárcovských zemí a institucí a nikoliv potřebám těch, kteří pomoc přijímají.

Foto: Reuters

"Po celém světě máme tisíce bílých Toyot Land Cruiser (vozidel nerozlučně spjatých s prací humanitárního pracovníka)," uvedl pro deník Guardian Martin Tisne, tvůrce zprávy. "Jenže co máme z toho, že jsou vidět?"

"Řada problémů vzniká už ze samotného způsobu, jakým tento 'humanitární průmysl' pracuje. Je jasné, že během nějaké humanitární katastrofy, když někde potřebujete do týdne jídlo, tak tam musí do týdne být."

"Ale co se týče rekonstrukce a rozvojové pomoci, která je v místech, kam putuje nejvíce peněz: Rychlost této pomoci není srovnatelná s reálnou situací."

Tisne hovoří také o dalším významném faktoru - korupci. "Pokaždé, když přišla v Afghánistánu náhla změna režimu, bylo to spojeno s korupcí. Také nyní si kolem 60 procent obyvatel země myslí, že Západem podporovaná vláda prezidenta Hamida Karzáího je zkorumpovaná."

Příklady se ale najdou i jinde: Například v Kosovu nekompetentnost úředníků EU prokazatelně vede ke vzrůstající korupci. A mnoho peněz se ztratilo i během rekonstrukce po skončení občanské války v Libanonu.

 

Právě se děje

Další zprávy