Praha - Transplantací jednoho typu kmenových buněk do krve a míchy lze dosáhnout zlepšení stavu a prodloužení života u zvířat trpících závažnou neurodegenerativní poruchou.

Otevírá se tak cesta k jedné z možných terapií dosud neléčitelné choroby.

Diagnóza - ALS

Tou je amyotrofická laterální skleróza (ALS), někdy nazývaná také jako nemoc motoneuronů (nervů ovládajících svaly). Jedná se o neurodegenerativní chorobu, pro kterou je typická ztráta mozkových a míšních motoneuronů.

To postupně vede ke slabosti, ochabování svalů, záškubům, křečím, postupné paralýze a následně smrti. K té dochází nejčastěji v průběhu asi tří až pěti let od výskytu prvních klinických příznaků.

Existuje jak v dědičné tak nedědičné (sporadické) formě a trpí jí asi šest osob ze sta tisíc. Každý rok pak v České republice přibude asi dvě stě nových případů. Její příčinou jsou mutace v různých genech - jedním z nich je například superoxid dismutáza 1 (SOD1), což je bílkovina, která pomáhá tělu zbavovat se potencionálně nebezpečných volných radikálů.

Přes potkany k lidem?

Pro tuto studii byli, jako vhodný model této nemoci, využiti potkani s defektní verzí právě této bílkoviny. V době, kdy u nich došlo k projevům prvních příznaků, byli rozděleni do dvou skupin - jedné byly injikovány do míchy a krevního oběhu mesenchymální kmenové buňky, druhé - kontrolní - roztok solí, který by neměl mít žádný efekt.

Kmenové buňky

Mesenchymální kmenové buňky jsou z léčebného hlediska velmi zajímavé - mají schopnost podporovat krvetvorbu, přeměňovat se na různé buněčné typy a zejména nevyvolávají imunitní reakci, která by vedla k jejich odmítnutí.

Transplantované kmenové buňky pak mohou buď nahradit, nebo ochránit poškozené motoneurony, zejména produkcí různých "podpůrných" látek jako jsou růstové faktory a podobně.

Že to tak skutečně může fungovat ukazuje studie, vypracovaná ve spolupráci laboratoří z Ústavu experimentální medicíny a 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kterou publikoval časopis Cytotherapy.