Tampa, Florida - V kávě je přítomná látka, která ve spolupráci s kofeinem zvyšuje tvorbu růstového faktoru bránícího rozvoji Alzheimerovy nemoci a zlepšuje paměť. Vyplývá to z nově zveřejněné vědecké studie.
Experti tak částečně objasnili dřívější pozorování, že se u pijáků kávy tato vážná degenerativní nemoc vyskytuje méně často než u lidí, kteří kávu nepijí.
Nová studie nepopírá ani dřívější výsledky výzkumu, podle nichž je za tuto ochranu zodpovědný kofein samotný, jelikož snižuje produkci bílkoviny zvané beta-amyloid.
Alzheimerova nemoc
Jak se projevuje?
Zpočátku dochází ke ztrátám paměti, s rozvojem nemoci se zhoršují smyslové a poznávací funkce, může docházet ke změnám osobnosti a nálad, ke ztrácení se, problémům s běžnými denními činnostmi aj. Postupně se zvyšuje závislost pacienta na pomoci ostatních, v pozdějších stádiích může docházet i k halucinacím a paranoii, těžkým ztrátám paměti a neschopnosti učit se. Nemocný nepoznává ani příbuzné a s postupem času se stává uvázaný na lůžko.
Jak je to s léčbou?
Doposud se nedaří nemoc léčit, veškerá léčba se soustřeďuje na zmírnění projevů a zpomalení vývoje nemoci.
Kdo je ohrožen?
Zejména lidé starší 65 let - až tři procenta z nich touto nemocí trpí. Se stoupajícím věkem jejich podíl roste, mezi osmdesátiletými je už nemocná asi polovina lidí. Jsou známy i případy (5 procent postižených) časnějšího nástupu nemoci, a to mezi 40. a 50. rokem věku.
Příčina vzniku nemoci není u některých pacientů známa, byly však nalezeny genové mutace, které s ním souvisejí.
Ta u pacientů s Alzheimerovou chorobou vytváří v mozku nerozpustné plaky, které jsou - spolu se shluky bílkoviny zvané tau - typickými projevy této nemoci.
Hromadění těchto plaků a shluků je důvodem zhoršené komunikace mezi jednotlivými nervovými buňkami, jejich snížené schopnosti přežívat a tendence odumírat. Postupně se zhoršující výkonnost nervového systému s sebou přináší typické projevy nemoci.
Mocný růstový faktor
Výzkum, který vedli Chuanhai Cao a Gary Arendash z University of South Florida, ukazuje, že kofein má vliv na zvýšení množství látky zvané GCSF (faktor stimulující kolonie granulocytů) v krvi.
Ten, kromě vlivu na tvorbu jedné skupiny bílých krvinek, působí mimo jiné také v centrálním nervovém systému, kde podporuje tvorbu nervových buněk, nových spojení a působí rovněž proti umírání nervových buněk.
V myších vykazujících projevy Alzheimerovy nemoci je množství této látky snížené. A pokud se její hladina zvýší, projevy Alzheimera naopak potlačuje.
Jde o kofein a...?
Vliv na zvýšení množství GCSF však měla pouze káva s kofeinem - káva bez kofeinu ani kofein samotný tento efekt neměly.
Ačkoliv byly testy provedeny na myších, výzkumníci naznačují, že stejný efekt pozorovali i v klinických testech zaměřených na lidi, jejichž výsledky brzy zveřejní.
Chutná a prospěšná
Káva, ve srovnání s ostatními nápoji obsahujícími kofein, má největší účinky v ochraně proti patologiím mozku. Zdá se, že množství přibližně čtyř až pěti šálků denně (což je mnohem více, než je obvyklá průměrná spotřeba) je nezbytné pro snížení rizika vzniku Alzheimerovy nemoci.
K výrobě potencionálního léčiva bude potřeba identifikovat onu "tajemnou" látku, která má ve spolupráci s kofeinem takto příznivý účinek.
Pravidelné konzumaci kávy by se tak měli lidé začít oddávat nejlépe mezi třicátým a padesátým rokem, i když i pozdější začátek může mít příznivý účinek proti rozvoji nemoci a na zlepšení paměti.
Výsledky tohoto výzkumu, který 28. června vyjde v časopise Journal of Alzheimer´s Disease, by mohly alespoň zčásti přispět ke zpomalení růstu množství lidí stižených touto chorobou (což je logický trend, vzhledem ke zvyšování průměrného věku dožívání zejména v Evropě a dalších zemích), kterou jen v České republice trpí odhadem 80 tisíc lidí.
