San Antonio - Vědci zřejmě přišli na to, jak dochází k odumírání nervových buněk u lidí postižených Parkinsonovou chorobou.
Jejich objev by mohl vést k vývoji léčiv výrazně zpomalujících celý degenerativní proces, který jen v Česku postihuje přibližně jednoho člověka z tisíce.
Výsledky publikoval tým kolem doktora Syeda Z. Imama ze Střediska pro zdravotní vědy Univerzity v Texasu v časopise The Journal of Neuroscience.
Neznámá příčina
Až dosud se dařilo vysvětlit pouze pět procent případů, a to známou genetickou mutací. Příčina onemocnění u většiny ostatních pacientů však byla neznámá.
Dotazník - Parkinsonova nemoc
1. Je pro Vás obtížné vstát ze židle?
2. Je Vaše písmo menší než bylo dříve?
3. Říkají Vám lidé, že mluvíte slabším hlasem než dříve?
4. Máte zhoršenou rovnováhu při chůzi?
5. Stává se Vám, že se zarazíte při průchodu dveřmi, jako by Vám přimrzly nohy?
6. Zdá se být výraz Vaší tváře oproti dřívějšku otupělý?
7. Třesou se Vám ruce nebo nohy?
8. Je pro Vás obtížné zapínat knoflíky?
9. Šoupáte při chůzi nohama a děláte krátké kroky?
Je-li nejméně na pět otázek kladná odpověď, je diagnóza Parkinsonovy nemoci pravděpodobná.
Zdroj: (Parkinsonova nemoc, diagnostický a léčebný standard, Evžen Růžička, Jan Roth, PNP 1998)
Po výzkumu provedeném na buněčných kulturách a mozkových tkání vědci zjistili, že oxidativní stres, při kterém volné kyslíkové radikály poškozují různé části buněk, způsobuje spuštění aktivity enzymu nazývaného c-Abl.
Aktivace c-Abl pak vede ke změnám v bílkovině nazývané parkin. Právě mutace parkinu způsobuje dědičnou formu Parkinsonovy nemoci.
Bílkovina parkin je součástí komplexu, který odpovídá za odbourávání jiných bílkovin.
V případě, že je parkin mutovaný, dochází k hromadění těchto nezpracovaných proteinů v mozku. A právě to je pravděpodobně hlavní příčinou následného postupného odumírání neuronů a zhoršování stavu pacienta.
Aby zabránili smrti nervových buněk v tkáňových kulturách, použili vědci látky potlačující aktivitu c-Abl.
Pokud budou fungovat stejně i na zvířecích modelech, mohla by být cesta k přímému použití na lidech poměrně rychlá. Stejné látky jsou totiž už schváleny a používány k léčbě leukémie a nádorů trávicího systému.
Pomalá degenerace
Parkinsonova nemoc je způsobena úbytkem nervových buněk v části středního mozku, nazývané substantia nigra (černá substance), a nedostatkem dopaminu v bazálních gangliích mozku. To vede ke klasickým projevům této nemoci, mezi které patří ztuhlost, pomalé pohyby, třes rukou či zhoršená mimika.
Třes se postupně stává nekontrolovatelným, typická je šouravá chůze v předklonu s rukama ohnutýma v loktech, častá je i demence.
Parkinsonova choroba se obvykle vyskytuje u lidí starších 50 let (u šedesátiletých je postižen průměrně jeden člověk ze sta), ale může k němu výjimečně dojít i u osob mladších.
Léčba Parkinsonovy nemoci je komplikovaná a nákladná a omezuje se pouze na potlačení průvodních příznaků.
