Praha - Co by se dalo v budoucnu tankovat do automobilových nádrží, aby se tím nezvyšovalo oteplování zeměkoule? Mohl by to být třeba olej z vodních řas, doufají vědci. Čeští badatelé se podílejí na jejich výzkumu.
Dopravní experti si lámou hlavu, čím by nahradili benzín a naftu, aby snížili závislost na dovozu ropy a rovněž srazili exhalace oxidu uhličitého z jejího spalování. Původně opěvovaná bionafta z řepky olejky stejně jako líh pálený z obilnin pro smíchávání s benzínem se neukazují tak výhodné, jak se čekalo.
Možným novým zdrojem biopaliv, který tedy nyní vědci zkoumají, jsou mikrořasy.
Stačí mělký rybník
"To jsou jednobuněčné organismy, které rostou díky sluneční energii, vodě a oxidu uhličitému," vysvětlil František Kaštánek z Ústavu chemických procesů Akademie věd v Praze na tiskové konferenci pořádané akademickou radou pro popularizaci vědy.
"K pěstování mikrořas stačí třeba mělký rybník. V českých klimatických podmínkách mohou růst sto čtyřicet až sto padesát dnů v roce," dodal.
Některé řasy obsahují olej, který by se dal použít místo nafty. Jiné zase škrob využitelný pro výrobu lihu.
Uzavřený cyklus
"Některé mikrořasy mají ve srovnání s rostlinami na polích o řád vyšší účinnost přeměny sluneční energie a oxidu uhličitého v biomasu," uvedl již dříve Jiří Masojídek z Mikrobiologického ústavu Akademie věd v Třeboni. Na tomto pracovišti se vědci praktickým výzkumem mikrořas intenzivně zabývají.
Biopaliva mají tu výhodu, že jsou součástí uzavřeného cyklu - při jejich spalování sice také vzniká oxid uhličitý, plyn, který přispívá k celkovému oteplování klimatu, ale pak jej rostliny zase stáhnou z ovzduší zpět a vytvoří z něj biomasu, která se dá opět spálit. Na rozdíl od vytěžených fosilních paliv, jako je ropa či uhlí, tedy do ovzduší nedodávají žádný oxid uhličitý navíc.
V tuto chvíli však olej nebo líh vyrobený z mikrořas ještě není schopen cenově konkurovat výrobkům z ropy. "Pomoci by mělo genetické inženýrství, " soudí profesor Kaštánek, "díky němuž by se mohly vytvořit rychle rostoucí kmeny řas s vysokým obsahem oleje nebo škrobu."
Kouř jako výživa
Dojem, že čeští vědci patří ke špičce ve výzkumu řas, dokresluje fakt, že další český badatel, Václav Tesař z Ústavu termomechaniky Akademie věd v Praze je členem mezinárodního týmu, který získal za loňský rok ocenění internacionálního Sdružení chemických inženýrů (IchemE) za nejlepší vědeckou publikaci v oboru.
Jejich práce se týkala konstrukce bioreaktoru, kterým probublává oxid uhličitý z kouřových plynů a vyživuje řasy.
