Praha - Už čtyři desetiletí astronomové uznávají teorii, podle které vznikl Měsíc před asi 4,5 miliardami let v důsledku kolize mladé Země s cizím tělesem. Dvojice vědců nyní tento závěr zpochybňuje a přichází s vlastním příběhem vzniku našeho vesmírného souseda.
Dosavadní příběh velkého dopadu
Země byla ještě velmi mladá a stejně jako ostatní rodící se planety čelila éře takzvaného velkého bombardování. Každý den a každou hodinu dopadaly na rodící se Zemi větší i menší tělesa, takže povrch neměl ani čas pořádně vychladnout.
Jednoho dne však přiletěl projektil vskutku obřích rozměrů - o velikosti asi dnešního Marsu - a do předchůdkyně naší rodné hroudy narazil rychlostí přibližně 40 000 km/h. Následky srážky byly drastické. Sklon osy rotace Země se změnil, povrch planety se rozžhavil na desítky tisíc stupňů Celsia a do okolního kosmického prostoru bylo vyvrženo obrovské množství materiálu. Z pozůstatků "megakolize" se postupně utvořil prstenec a z něj se zformoval za relativně krátkou dobu náš Měsíc.
exoplanety.cz
Článek byl připraven ve spolupráci s portálem exoplanety.cz, který se zabývá planetami mimo naši Sluneční soustavu a životem ve vesmíru. Nabízí také zasílání elektronického časopisu zdarma.Teorii dopadu, neboli "impaktní teorii" vzniku Měsíce v poslední době částečně utvrdily i objevy kosmických dalekohledů, jež nalezly v blízkosti mladých hvězd prachové disky. Teplota prachu naznačuje, že v rodícím se planetárním disku došlo v nedávné minulosti ke srážkám. Podrobnosti se dočtete v článku na portálu exoplanety.cz.
Bylo to jinak?
Nyní však přicházejí s novou a hodně odvážnou teorií o vzniku Měsíce Rob de Meijer z jihoafrické univerzity Western Cape a Wim van Westrenen ze Svobodné univerzity v Amsterdamu.
Nové simulace uštědřily "impaktní teorii" pohlavek. Z jejich výsledků totiž vyplývá, že v případě vzniku po velké srážce by měl Měsíc být složen z 80 procent z tělesa, které vrazilo do Země, a z 20 procent ze zemské hmoty. Studium izotopů lehkých i těžších prvků v měsíčních horninách však ukázalo, že jsou téměř stejné jako ty pozemské.
Jinými slovy: Měsíc je svým složením až příliš podobný naší planetě. Jako by vznikl přímo ze Země, bez "smíchání" s jiným nebeským objektem.
Článek pokračuje pod animací, která ukazuje srážku dvou planet, podobnou té, o které se astronomové domnívali, že zrodila náš Měsíc.
Zrod v jaderné explozi
Vědci proto přicházejí s teorií "přírodní jaderné exploze". V roce 1879 se astronom a matematik George Darwin (syn Charlese Darwina) domníval, že pokud se Měsíc od Země vzdaluje, musel být kdysi její součástí. Na základě této úvahy dospěl k názoru, že se Měsíc (respektive materiál k jeho vzniku) od Země odtrhl.
Tato teorie byla později smetena ze stolu, neboť se předpokládalo, že Země nikdy nerotovala dostatečně rychle, aby odstředivé síly způsobily odtržení Měsíce.
Hypotetická otázka však zní: Mohl by se Měsíc od Země odtrhnout v případě, že by k tomu dostal nějaký silný impuls? Tuto možnost sice astronomové připouštěli, tajemný zdroj velkého "kopance" však chyběl.
Vědci teď přicházejí s teorií, že odstředivé síly byly dostatečné k tomu, aby se v okolí rovníku soustředily těžké prvky jako thorium a uran. Pokud byla jejich koncentrace dostatečně vysoká (a simulace ukazují, že byla), mohlo to vést k řetězové reakci a následnému jadernému výbuchu. Díky němu byl ze Země odtržen obrovský kus materiálu a z něj vznikl Měsíc. Žádné cizí těleso tedy při vzniku našeho vesmírného souseda podle této teorie roli nehrálo.
Jak je to doopravdy? To ukáže až další výzkum, nová studie je však minimálně silným podnětem k úvahám.
