Štiřín - Evropské země chtějí pokračovat ve výzkumu vesmíru, v sázce je jejich politická prestiž stejně jako technická a nakonec i kulturní úroveň. Vyplynulo to z konference Evropské unie a Evropské kosmické agentury ve Štiříně u Prahy. Ještě dlouhou dobu však evropské země nebudou mít k dispozici vlastní kosmickou loď, která by dokázala dopravit do vesmíru člověka.

Evropští kosmonauti tedy musí i nadále usilovat o to, aby se dostali na kosmická plavidla Američanů nebo Rusů. Do vesmíru už dokázala dopravit lidskou posádku i Čína; s ní však Evropa nemá spolupráci takového typu, která by mohla výhledově vést k pilotovaným kosmickým letům.

Evropská loď není pro lidi

Evropská kosmická agentura (jejíž členská základna se jen částečně překrývá s Evropskou unií) disponuje pouze automatickou kosmickou lodí označovanou jako ATV, která je schopna dopravit náklady na Mezinárodní kosmickou stanici, jak dokázala loni na jaře. Není však schopna přepravovat lidi.

Kresba znázorňuje evropskou automatickou kosmickou loď ATV, jak se - naváděna pomocí laserových zaměřovačů - přibližuje k Mezinárodní vesmírné stanici. | Foto: ESA

Nedá se ani upravit pro lidskou posádku. Do vesmíru ji totiž vynáší evropská raketa Ariane 5, která nemá parametry nastavené tak, aby mohla vynést na oběžnou dráhu člověka.

Pokud tedy budou evropské země chtít disponovat vlastním pilotovaným kosmickým plavidlem, musely by je vyvinout od základu. Na konferenci ve Štiříně se nezdálo, že by někdo chtěl v tuto chvíli na jeho vývoj vynakládat potřebné peníze.

Nyní nejpropracovanějším evropským projektem je mise Exomars. Při ní má být zřejmě v roce 2018 vysláno na Mars výzkumné robotické vozítko. Do vesmíru by náklad měla vynést ruská raketa Proton ze základny Kourou ve Francouzské Guayaně.

Další český kosmonaut až kdovíkdy

Evropská raketa Ariane 5 je vysoce výkonná, ale není konstruována tak, aby mohla nést lidskou posádku. | Foto: ESA

Na konferenci ve Štiříně se nikdo oficiálně nevyjádřil k nápadu české diplomacie, že by Spojené státy mohly vzít do vesmíru českého astronauta jako náplast za nepostavený americký radar protiraketové obrany. Faktem však je, že americké raketoplány mají ukončit své lety příští rok. Podle nových návrhů by mohly sloužit déle, ale i tak jen do roku 2011. Poté budou i Američané létat na Mezinárodní kosmickou stanici na ruských lodích Sojuz a platit za to. Nezdá se pravděpodobné, že by namísto plánovaného astronauta vyslali jako symbolické gesto někoho jiného.

Spolupráce Česka a USA ve výzkumu vesmíru samozřejmě možná je a už také probíhá. Nyní má podobu například využití dat, které americká sonda Messenger získala při obletu Merkuru a jež teď zpracovávají čeští vědci. Avšak český kosmonaut do americké kosmické lodě určitě neusedne ještě hodně let.