Svět má málo jídla. Uživí ho plodiny s upravenými geny?

Josef Tuček
19. 10. 2009 7:50
Řešení nabízí kromě chemie i genetické inženýrství. Evropa váhá
Od zemědělců se chce víc jídla pro větší množství lidí za menší peníze...
Od zemědělců se chce víc jídla pro větší množství lidí za menší peníze... | Foto: Ondřej Besperát

Ludwigshafen (Od zpravodaje Aktuálně.cz v Německu) - Vyšší světová poptávka po jídle a obavy ze změny klimatu pravděpodobně změní podmínky ve světovém zemědělství, soudí odborníci, kteří se zúčastnili semináře v německém Ludwigshafenu.

"V posledních desetiletích dodávali zemědělci ve vyspělých zemích stále víc jídla pro stále víc lidí, a to za relativně stále nižší ceny. Jenže to nemůže vydržet," hodnotil Harald von Witzke, profesor zemědělské ekonomie na Humboldtově univerzitě v Berlíně.

Číňan chce maso

"Rozvojové země, zvláště Čína a další asijské státy, bohatnou. A jejich obyvatelé už nebudou chtít jíst hlavně rýži a zeleninu, ale také stále častěji i maso," konstatoval Alex Avery z Hudsonského ústavu ve Washingtonu. "To znamená poptávku po mnohem vyšší úrodě na polích."

Když lidé místo pojídání obilovin začnou jíst maso ze zvířat, která byla obilovinami krmena, nároky na plochu polí výrazně porostou.

Na získání jednoho kilogramu hovězího se spotřebuje asi deset kilogramů krmiva, na kilo vepřového až pět kilo krmiva, na kilo drůbežího masa dva až tři kila krmení. (Nároky mohou být nižší, když je zvíře drženo v krutých podmínkách a nemá dostatek pohybu, takže na něj nevydává tolik energie.)

Pole se zmenšují

Zemědělská půda si udržuje a dokonce zvyšuje úrodnost.
Zemědělská půda si udržuje a dokonce zvyšuje úrodnost. | Foto: BASF

A k tomu se současně plocha zemědělské půdy, která připadá na jednoho obyvatele, ve světě celkově zmenšuje.

"V roce 1960, kdy na Zemi žily tři miliardy lidí, připadalo v průměru na jednoho z nich 4300 čtverečních metrů zemědělské půdy. V roce 2005, kdy počet obyvatel světa dosáhl šesti a půl miliardy, měl každý z nich v průměru k dispozici už jen 2200 čtverečních metrů zemědělské půdy," vyčíslil Stefan Marcinowski, jeden z hlavních šéfů chemické a agrochemické společnosti BASF, která seminář pořádala.

"V roce 2030 se předpokládá na Zemi přes osm miliard obyvatel, na každého z nich by pak průměrně vyšlo jen asi 1800 čtverečních metrů půdy," doplnil.

Pomáhá lepší osivo a chemie

Potřebné vyšší výnosy zajišťuje stále lepší vyšlechtěné osivo, zavlažování i využívání vylepšovaných hnojiv a postřiků.

Například Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO) uvádí, že celosvětově vzrostly výnosy kukuřice z 2,35 tuny na hektar v sedmdesátých letech na nynějších 4,47 t/ha. (V Česku bývá výnos ještě vyšší, až šest a půl tuny kukuřičného zrna z hektaru.)

Jak se bránit suchu

A do této situace přicházejí stále nepříjemnější zprávy o možné změně klimatu. Ta by obnášela v průměru vyšší teploty, vyšší odpařování vody, a tedy i větší sucha. Sucho samozřejmě ničí úrodu.

Jednou z hledaných možností, jak případné škody snížit nebo úplně odvrátit, představují rostliny odolné proti suchu.

Jeden příklad na semináři představili zástupci společnosti BASF, kteří společně s biotechnologickým gigantem Monsantem vnesli do kukuřice gen, který zvyšuje odolnost zemědělských plodin proti nedostatku vody.

Dodaný gen udržuje úrodu

Transgenní plodiny

Ve světě mají komerční úspěch dva základní typy geneticky upravených neboli transgenních plodin. První je odolnější vůči postřikům proti plevelům. Zemědělec tedy pole postříká, plevel zničí, ale plodině neublíží. Druhý typ transgenní plodiny v sobě vytváří toxin, který neškodí zvířatům a lidem, ale zabíjí housenky nebo larvy, které ji okousávají. Nejčastějšími geneticky upravenými zemědělskými plodinami jsou sója, bavlník, řepka olejka a kukuřice.

Do úplných podrobností přece jen nechtějí jít - technologie může jednou představovat obrovský zdroj příjmů. Prozrazují alespoň, že využili gen označovaný jako cspB z půdní bakterie Bacillus subtilis.

"Tento gen řídí vytváření bílkoviny, která chrání struktury uvnitř buňky," vysvětluje Anja Klattová ze společnosti BASF. Vlastně je "opevní" proti nepříznivým podmínkám.

"Nejdříve byl gen prokázán v bakteriích vystavených přílišnému chladu, pak se ukázalo, že pomáhá i rostlinám vyrovnat se s nedostatkem vody," popisuje Anja Klattová. "Kukuřice je zvlášť citlivá na sucho během stadií reprodukčního růstu. Tím, že sníží dopad sucha na rostlinu, gen cspB pomáhá udržet stabilitu úrody."

Na řadě je cukrová třtina

Badatelé testovali geneticky upravenou kukuřici v suchých oblastech USA, kde se dal příjem vody snadno řídit zavlažováním. Ukázalo se, že geneticky upravená kukuřice má ve stejných podmínkách až o 15 procent vyšší výnosy než běžná kukuřice. Výsledky byly popsány v odborném časopise Plant Physiology.

Výzkumníci společnosti BASF nyní v Brazílii zkoumají podobné genetické úpravy cukrové třtiny. Doufají, že do deseti let se jim podaří získat plodinu s mnohem větší odolností proti suchu.

Kukuřice.
Kukuřice. | Foto: Wikimedia Commons

Váhavá Evropa

V Evropské unii je ovšem pěstování geneticky upravených neboli transgenních rostlin obtížné: obyvatelstvo a následně i úřady jsou k němu velmi zdrženlivé až odmítavé. Není tedy jisté, že evropské úřady geneticky upravenou suchu odolnou kukuřici pustí na pole.

Společnosti BASF například zatím nepovolily ani pěstování už dříve vyvinutých, geneticky upravených brambor nazvaných Amflora, které v sobě vytvářejí škrob vhodný pro průmyslové zpracování. Tedy třeba pro výrobu lepidel, ale také v papírenství, textilním průmyslu, kosmetice a podobně.

Takže je nejisté, jak to ještě v Evropě bude s geneticky upravenou kukuřicí, která odolá suchu. V USA jsou její perspektivy podstatně lepší.

 

Právě se děje

Další zprávy