Čeští vědci připravují obří laser a špičkové laboratoře

Josef Tuček
9. 10. 2009 11:30
Z větší části je zaplatí peníze z Bruselu. Dodá stát zbytek?
Laserový paprsek.
Laserový paprsek. | Foto: Wikimedia Commons

Praha - Dva velké vědecké projekty evropského významu by mohly během příštích pěti let vzniknout poblíž Prahy. Jedním je nejvýkonnější výzkumný laser na světě, druhým pak jsou laboratoře pro biotechnologický a medicínský výzkum.

Oba by měly být z největší části zaplaceny penězi z fondů Evropské unie určených pro rozvoj méně rozvinutých regionů. Část prostředků - v obou případech stovky milionů korun - by však měl platit český stát.

Peněz máme víc než Francie. Jsou z Bruselu

Tým českých fyziků zaznamenal v minulých dnech podstatný úspěch: Mezinárodní řídicí výbor doporučil Evropské komisi, aby právě v Česku stál obrovský laser. Celoevropský projekt označovaný zkratkou ELI by měl mít své hlavní centrum v Dolních Břežanech.

Češi v závěru vyhráli souboj s Francií, která měla o umístění laseru také enormní zájem, ale musela se jej vzdát kvůli nedostatku peněz. Česko však peníze připravené má - ve fondu Evropské unie určeném pro rozvoj regionů zaostalejších, než je unijní průměr, což splňují všechny kraje kromě Prahy. Proto by také měl laser stát ve Středočeském kraji.

Laser ELI bude stokrát silnější než dnešní nejvýkonnější světové lasery. Každou minutu dokáže vytvořit světelný puls s energií měřitelnou v exawattech čili trilionech wattů (tedy miliardkrát větších, než je výkon jednoho reaktoru v Temelíně), ovšem trvající jen tisícinu biliontiny sekundy. A soustředěn je na tak malou plochu, že je neviditelná běžným mikroskopem.

Lákadlo pro chytré hlavy

Předpokládaná budova ELI: vpravo je barevná kancelářská část, vlevo pak samotné zařízení laseru.
Předpokládaná budova ELI: vpravo je barevná kancelářská část, vlevo pak samotné zařízení laseru. | Foto: Fyzikální ústav AV ČR

Záření pronikající hmotou by mělo přinášet informace o struktuře materiálů, a tedy i tipy na výrobu materiálů s novými vlastnostmi, anebo o prostorové stavbě bílkovin v lidském těle. Právě prostorová stavba někdy ovlivňuje vlastnosti bílkovin, a tedy i to, jestli pak tělo díky nim funguje správně.

Evropská unie podporuje vědecké projekty v regionech proto, že v nich vidí příspěvek k rozvoji moderního průmyslu. Kolem projektů se ustavují mezinárodní týmy vědců. Ti přinášejí do země nové myšlenky a nové znalosti, obohacují vzdělávání tamních studentů. Domácí průmysl se snáze stane dodavatelem a také může lépe využít výsledky výzkumů, protože je má hned po ruce.

Teď záleží na ministerstvu

Zařízení laseru se má vejít do budovy o rozměrech 120 krát 140 metrů. Podílet se na něm chtějí pražské akademické ústavy i vysoké školy. Stavět by se mělo v letech 2011 až 2014.

Z předpokládaných nákladů asi 6,5 miliardy korun by měly evropské peníze pokrýt 85 procent. "Teď záleží na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, jestli dokáže sehnat zbývajících patnáct procent. To už my vědci nemůžeme ovlivnit," říká vědecký koordinátor projektu Bedřich Rus z Fyzikálního ústavu Akademie věd.

Optimisticky se tváří i náměstek ministryně školství Vlastimil Růžička, zodpovědný za vědecký výzkum. "Jsem přesvědčen o tom, že prostředky na financování projektu ELI budou poskytnuty. Je to přeci obrovská příležitost pro Českou republiku, aby na své území získala jako první z nových členských zemí Evropské unie velkou výzkumnou infrastrukturu evropského významu."

Čeští fyzikové mají s provozováním výzkumného laseru zkušenosti díky jinému, i když samozřejmě menšímu laseru, který patří Akademii věd.

Laboratoře pro biology i lékaře

Čeští biologové zase finišují s přípravou jiného projektu evropského významu za peníze z EU. Je to biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy BIOCEV. Za 3,2 miliardy korun by mělo do roku 2013 stát v obci Vestec u Prahy.

Takto by měly zvenčí vypadat laboratoře BIOCEV s podlahovou plochou 24 tisíc čtverečních metrů.
Takto by měly zvenčí vypadat laboratoře BIOCEV s podlahovou plochou 24 tisíc čtverečních metrů. | Foto: BIOCEV

Měla by se tu zkoumat funkce genů v živých organismech či kmenové buňky, které se v posledních letech stávají hitem medicínského výzkumu. Jsou totiž schopny proměnit se v jiné buňky lidského těla a lékaři věří, že jimi budou v příštích letech opravovat například přerušenou míchu nebo třeba srdce poškozené infarktem. Zdejší laboratoře by měly zkoumat také viry nebo nádory a hledat proti nim nové způsoby léčby.

V těchto oborech mají čeští biologové a lékaři bohaté zkušenosti. Kromě výzkumu se tu plánuje vzdělávání studentů ve stimulujícím prostředí špičkového pracoviště.

Nové kapacity, ne pouhý přesun z Prahy

"Předpokládáme, že některé zdejší týmy povedou vědci z pražských ústavů, ale polovina z předpokládaných pěti set pracovníků musí být nově najata. Cílem projektu není prostě přesunout kapacity z Prahy. Další vědce přilákáme ze zahraničí," vysvětluje vědecký koordinátor projektu Václav Pačes.

I v tomto případě se ještě bude o financování projektu jednat. Podstatná část peněz na něj je připravená v Bruselu. Jinou věcí je, jestli stát nakonec vyčlení zbývající prostředky na to, aby laboratoře s podlahovou plochou asi 24 tisíc čtverečních metrů mohly být v Česku.

 

Právě se děje

Další zprávy