Meteorologové zatím nedostali peníze na data z družic

Josef Tuček
26. 8. 2009 18:00
Vláda jim však dala miliony na služby při povodních
Meteorologická družice pozoruje vývoj a postup počasí na Zemi.
Meteorologická družice pozoruje vývoj a postup počasí na Zemi. | Foto: EUMETSAT

Praha - Třicet pět milionů korun ročně požadoval od příštího roku Český hydrometeorologický ústav na uhrazení členství v Evropské organizaci pro využití meteorologických družic (EUMETSAT). Vláda na svém středečním zasedání však tyto peníze nepřidělila a rozhodla, že se na nich musí mezi sebou dohodnout ministerstva zahraničí a životního prostředí.

Vláda však přidělila meteorologům další peníze na umožnění mimořádných služeb při povodních.

Počasí podle satelitů

EUMETSAT dodává čtyřiadvaceti členským zemím a šesti spolupracujícím zemím fotografie a další data získaná z geostacionárních družic (zdánlivě "visí" ve výšce 36 000 kilometrů nad jedním místem zeměkoule, odkud je možné stále sledovat zhruba třetinu zemského povrchu) i satelitů obíhajících Zemi v nižších výškách.

Česká republika patří mezi spolupracující členy platící nižší poplatky. "Díky tomu máme neustálý přístup k datům o aktuálnímu stavu počasí nad Evropou, které potřebujeme pro sestavení našich modelů předpovědi počasí," řekl zástupce ředitele hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz. "Další údaje z družic se dají využít pro poznání stavu životního prostředí, například pro sledování vegetace," dodal.

Přijímání meteorologických dat z družic na zemi.
Přijímání meteorologických dat z družic na zemi. | Foto: EUMETSAT

Česko letos podepsalo smlouvu o plném členství v EUMETSAT od roku 2010, zatím ji však neratifikoval parlament ani nepodepsal prezident. Pokud se republika nestane plným členem, může nakonec přijít i o status spolupracující země. Pak by měla nárok získat údaje z EUMETSAT bezplatně, ale pouze v situaci ohrožení způsobené meteorologickou katastrofou.

Na povodňové služby se najdou peníze

Vláda však přidělila Českému hydrometeorologickému ústavu od příštího roku 45 milionů korun ročně na na provozní náklady a mzdy pracovníků. Tím se mají pokrýt náklady na standardní víkendové služby i nepřetržité služby při povodních.

Letos ústav získává od státu 366 milionů korun, příští rok měl získat jen 330 milionů. Loni si komerčními službami vydělal 151 milionů; tato částka se však může vzhledem ke krizi snížit.

Ústav již snížil počet zaměstnanců z 860 na 800. "Uvedená šetření jdou již na vrub kvality poskytovaných služeb," konstatoval podkladový dokument ekologického ministerstva.

 

Právě se děje

Další zprávy