New York - Život ve společenství s člověkem ovlivňuje vývoj živočichů. Třeba vran, ukazuje nový americký výzkum.
Mláďata by měla dostávat směs hmyzu a semínek, sem tam doplněnou nějakým malinkým zvířetem, třeba mládětem králíka. Místo toho vraní rodiče nosí mláďatům to, co najdou v odpadkových koších, v odhozených sáčcích z potravinových obchodů či jen tak nedbale pohozené na ulici.
Týká se to rodičů vran amerických (Corvus brachyrhynchos) v případě, že se usadí na okrajích měst. Rebecca Heissová z univerzity v Binghamtonu zkoumala s kolegy čtyři desítky vraních hnízd. Všimli si, že vrány si ulehčují rodičovskou péči, a po městě sbírají vyhozené potraviny, což je pro ně pohodlnější.
Městská strava ptákům nesvědčí
Když pak badatelé mláďata v hnízdech zvážili, změřili a odebrali jim trochu krve, zjistili, že takto krmené mladé vrány mají méně bílkovin a vápníku oproti vranám žijícím v přírodě. A ještě ke všemu jsou městská mláďata menší a lehčí.
Jak popsali v odborném časopise Ecological Applications, strava z vyhozených bramborových hranolků či různého pečiva nedodává mladým vranám dostatek živin a minerálních látek, které potřebují k dobrému rozvoji. Badatelé teď budou zkoumat, jaký vliv má městská výživa na dlouhodobý vývoj vran a zda nejsou mladé vrány kvůli menšímu vzrůstu znevýhodněny v boji o přežití s ptáky, kteří do měst zavítají z venkova.
Vznikají nové druhy?
Poznatek je jen malou součástí výzkumů, kterými se vědci všude ve světě snaží zjistit, zda už ve městech, v podmínkách soužití s člověkem, nevznikají zcela nové živočišné druhy.
"Některé druhy vlivem lidské činnosti poměrně rychle zanikají, jiné se však pravděpodobně vyvíjejí," komentuje Martin Braniš, docent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. "Jenomže nové druhy se neobjevují z roku na rok."
Zatímco mikroorganismy, u nichž se nová generace střídá třeba už po několika hodinách, mohou mutovat velice rychle, u zvířat a vyšších rostlin takový vývoj trvá dlouho. "Mohou to být stovky, tisíce i desetitisíce let," připomíná docent Braniš.
Nové druhy se mohou vyvinout z těch živočichů, kteří se přizpůsobí novým životním podmínkám. "Zatím bych řekl, že některá zvířata si přivykla, tedy že dokážou žít navzdory novým, nepříznivým podmínkám. Z nich se možná nové druhy vyvinou," soudí.
Sojky se snaží, zato vrabec ustupuje
Například v husté zástavbě staré Prahy moc živočichů žít nemůže. "Ale třeba už na Václavském náměstí byste v noci zahlédli kunu skalní nebo ježky. Nacházejí životní prostor v pásu zeleně uprostřed náměstí. Ve městě dokážou také vcelku dobře přežít sojky a straky - stačí jim pár stromů a zvykly si na člověka a na jeho odpady, kterými se mohou živit," líčí Martin Braniš. Ti mají možná naději na to, že se z nich vyvinou nové, jiným podmínkám přizpůsobené živočišné druhy.
Další živočichové však mají smůlu. Třeba vrabec domácí má pověst ptáka, který přežije všechno. Ale není tomu tak. Vymizel například z pražských ulic a najdeme ho už jenom na okrajích.
Docent Braniš tedy shrnuje: "Ještě uvidíme, kteří živočichové nakonec zvládnou přežít v životních podmínkách ovlivněných člověkem, a kteří ne."
