Chicago (Od zpravodaje Aktuálně.cz v USA) - Dobrou i špatnou zprávu říkají vědci námořním rybářům a také milovníkům mořských ryb na talíři. Ale ani ta dobrá zpráva není dobrá pro všechny.
"Některé druhy ryb se začínají vracet k pobřeží Nové Anglie. Přibývá tu zase například treska skvrnitá," pochvaloval si Andrew Rosenberg z Univerzity v New Hampshire na nedávném výročním zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v Chicagu.
Pád a pak vzestup
Nová Anglie je přímořská oblast na severovýchodě USA vyznačující se velmi chladným počasím po většinu roku. V nedávné minulosti zde rybáře těžce postihlo snížení stavů tresek.
To se projevilo ještě výrazněji v oblasti o něco více na sever od Nové Anglie, u pobřeží kanadské provincie Newfoundland. Od konce padesátých let zde začaly rybářské lodě lovit ve velkém. Kvůli následnému katastrofálnímu kolapsu populace tresek kanadské úřady v roce 1992 rybolov pozastavily. Ryb však ani poté příliš nepřibývalo, a tak v roce 2003 bylo kanadské loviště uzavřeno na neurčito.
"Omezení rybolovu se vyplatilo, ryby u pobřeží Nové Anglie se začínají zase vzpamatovávat," hodnotí nyní profesor Rosenberg.
Odchod z teplých krajin
Další vědci však nabízeli jiné vysvětlení. Méně optimistické.
"S projevujícím se globálním oteplováním se rybí populace stěhují k pólům," říkal na témže zasedání AAAS William Cheung z britské Východoanglické univerzity, který vedl britsko-americko-kanadský tým zkoumající život ryb v moři.
Badatelé sestavili počítačový program, který shrnuje dosavadní znalosti o vývoji mořského života. Na konferenci v Chicagu pak představili získané výsledky. Současně je publikovali v odborném časopise Fish and Fisheries.
| Další články z konference v Chicagu: Plejáda dění v současné vědě |
40 kilometrů za desetiletí
Podle jejich poznatků se ryby "stěhují" z příliš teplých vod směrem k pólům. Na severní polokouli se tak děje v průměru tempem asi čtyřicet kilometrů za desetiletí. Týká se to tresek, sleďů, platýsů i třeba garnátů.
To by mohlo znamenat, že treska skvrnitá, kromě toho že dostala příležitost se rozmnožit, se také k pobřeží Nové Anglie přestěhovala z jižnějších končin, kde pro ni začala být voda příliš teplá. (Tato ryba si nejvíc libuje v teplotě asi dvou až deseti stupňů Celsia.)
Úbytek až o polovinu
Podle Cheunga takovéto rybí stěhování nejvíce zasáhne rozvojové země, které leží v teplých oblastech, jež se ještě více oteplí.
Prospěch z něj naopak budou mít rybáři na severu; v Kanadě by mohlo vylepšit početní stav ryb, v Norsku rovnou výrazně zvýšit úlovky. Podle prognóz by například v Severním moři mohlo množství tresek vzrůst asi o pětinu.
V konečných číslech však vědci spolupracující s Cheungem předpokládají, že ryb celkově ubude. Podél východního pobřeží USA by do roku 2050 dokonce mohlo žít až o polovinu tresek míň.
Změny v rozložení ryb mohou mít těžko odhadnutelné dopady na celý mořský ekosystém. Ale i na lidský jídelníček. Tresky představují nejvýznamnější mořské ryby v kuchyni přímořských i vnitrozemských zemí.
