Paříž (Od zpravodaje Aktuálně.cz ve Francii) - Jak přilákat nejlepší vědce a využít jejich poznatků? Uvažuje o tom Evropská unie a své zájmy má i česká věda. Ta by chtěla špičkové kolegy přilákat na laser. Ne jen tak nějaký, ale na nejvýkonnější výzkumný laser na světě.
Lákavá středověká knihovna
"Ve středověku ukládali vědci své vědomosti do velkých knihoven. A ty pak přitahovaly jiné uznávané učence i mladé nadějné studenty," líčí Hervé Pero z úřadu pro vědecký výzkum Evropské komise. "Dnes je to podobné, jenom místo knihoven se vynikající vědci soustřeďují kolem špičkových výzkumných pracovišť," dodává.
V kongresovém centru nedaleko zámku Versailles kousek za Paříží tedy zástupci evropské vědy debatovali, jaká významná pracoviště, jimž úředním jazykem přezdívají evropské výzkumné infrastruktury, by chtěli. A také diplomaticky bojovali o to, kdo se k nim nejlépe dostane.
Přesah státních hranic
Pod označením se evropská výzkumná infrastruktura se skrývají vědecká zařízení i projekty, jejichž rozsah přesahuje materiální a lidské kapacity jednotlivých států Evropské unie. Dají se tedy uskutečnit pouze v mezinárodní spolupráci.
Evropská komise jich podporuje už čtyřiatřicet. O dalších deseti se rozhodlo nyní. Patří mezi ně třeba speciální radar pro sledování dění v zemské atmosféře, laboratoř pro výzkum moře, systém detektorů záření z vesmíru a další.
U některých je už známo, kde budou umístěny. Například zařízení pro výzkum ukládání oxidu uhličitého tak, aby se nedostal do ovzduší a nezesílil skleníkový efekt, bude mít centrum v Norsku. Ústav pro výzkum zemského magnetického pole propojí už existující pracoviště ve Francii, Německu a Nizozemsku.
Východ ještě nic nedostal
U jiných laboratoří se ještě bude rozhodovat, kde bude hlavní sídlo. Žádná z evropských infrastruktur však zatím nemá schváleno hlavní sídlo ve východní části Evropy.
"Nové infrastruktury potřebují směřovat do nových členských zemí unie, aby tam podporovaly výzkum i ekonomický rozvoj," argumentoval ve Versailles Vlastimil Růžička, náměstek českého ministra školství, který má český vědecký výzkum na starosti.
Výhody pro hostitele
Kolem projektů se ustavují mezinárodní týmy vědců, kteří se na nich podílejí. Z vědeckého hlediska jsou výhodné pro všechny, protože mohou výzkumné zařízení využívat. Ale pro toho, kdo získá výzkumnou infrastrukturu na své území, to má další výhodu.
Přivede si tím domů špičkovou vědu a přiláká vědce z různých zemí. Ti přinášejí nové myšlenky a nové znalosti, obohacují vzdělávání tamních studentů. Domácí průmysl se snáze stane dodavatelem a také může snáze využít výsledky výzkumů, protože je má hned po ruce.
"Mnohé infrastruktury budou sloužit základnímu výzkumu, takže jsou ještě nejasné jejich praktické výstupy," připomněl ve Versailles Carlo Rizzuto, předseda fóra pro rozhodování o infrastrukturách. "Infrastruktury mají dodávat úplně nové znalosti, které, jak už to u základního výzkumu bývá, nakonec půjdou využít způsobem, jaký ani nečekáme."
Kdo to bude platit?
Má to ovšem i druhou stránku. Kdo na svém území infrastrukturu staví, nejvíc platí. A Evropská unie mu moc nepřispěje. Říká to kulantně: "Prostředky z unijního programu na výzkum mají multiplikační efekt," vysvětluje Patrick Vittet-Philippe z unijního úřadu pro vědecký výzkum.
Přeloženo do češtiny: Unie dává na projekt jen část potřebných peněz. Slouží pouze jako startovací základ, který přiláká další prostředky ze státních rozpočtů členských zemí, z grantových agentur a pokud možno i od průmyslu. Ovšem teprve když je financování infrastruktury zajištěno, může se stavět.
Laser pro českou vědu
A do této situace přichází česká věda, která si troufá stáhnout na své území jednu z navrhovaných evropských infrastruktur: laser. Nejvýkonnější výzkumné zařízení tohoto typu na světě.
Je označován zkratkou ELI a bude stokrát silnější než dnešní nejsilnější světové lasery. Každou minutu dokáže vytvořit světelný puls s energií měřitelnou v exawattech, čili trilionech wattů (tedy miliardkrát větších, než je výkon jednoho reaktoru v Temelíně), ovšem trvající jen tisícinu biliontiny sekundy. A soustředěn je na tak malou plochu, že je neviditelná běžným mikroskopem.
Oddělí čas od prostoru
Tam pak na tu chvilku vzniknou podmínky podobné těm, jaké ve vesmíru existují v blízkosti černé díry. Což se hodí třeba pro studium kvantové fyziky. Špičkový vědecký časopis Nature o laseru ELI napsal, že bude tak mohutný, aby dokázal od sebe oddělit čas a prostor.
Podobně by záření, pronikající hmotou, mělo přinášet informace o struktuře materiálů, anebo o prostorové stavbě bílkovin v lidském těle. Právě prostorová stavba někdy ovlivňuje vlastnosti bílkovin, a tedy i to, jestli pak tělo díky nim funguje správně.
Peníze máme. Z eurofondů
O umístění laseru na své území usilují kromě České republiky také Francie, Británie, Maďarsko a Rumunsko.
Češi mají v ruce dva pádné argumenty. Jednak i v současné době krize a utahování opasků mají peníze. Ne tedy ze státního rozpočtu, ale z fondu Evropské unie pro podporu výzkumu v zaostalejších regionech. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy projekt schválilo, a tak by čeští fyzikové měli mít většinu z potřebných asi šesti miliard korun k dispozici z EU.
Tím by chtěli vyšachovat konkurenty z Francie a Británie, kteří k těmto penězům přístup nemají.
Zkušenosti nechybějí
Dále pak čeští fyzikové mají i zkušenosti z provozu jiného, byť mnohem menšího výzkumného laseru PALS. Slouží mezinárodní komunitě vědců a spravují jej v Praze dva fyzikální ústavy Akademie věd.
To je zase argument, kterým se nemohou pochlubit Maďaři a Rumuni.
Tvrdá konkurence
Ale boj bude ještě tvrdý, i když bude probíhat v příjemných jednacích sálech.
Na jiném předměstí Paříže se rozkládá areál Polytechnické školy. Je světově proslulou vzdělávací institucí, která připravuje špičkové vědce a techniky, ale navzdory svému pojmenování také vrcholné státní úředníky.
Mají tu vynikající technické laboratoře. A rádi by tu také postavili budovu pro laser ELI.
"Máme o ELI obrovský zájem a jsme zcela připraveni hostit jej u nás," říká s důrazem a bez jakýchkoli okolků Francois Amiranoff, ředitel zdejší laboratoře pro užití výkonných laserů.
Češi tedy mají hodně silnou konkurenci, když chtějí špičkové vědecké zařízení dostat k sobě domů.
