Úterý 9.2.2010 -5/-1°C

Archiv | Počasí | TV Program

Byl stát připraven o 100 milionů? Policie hledá odpověď

Firma ochraňuje státu strategické zásoby. Bez soutěže

Kurz přežití v obrazech: Bezdomovci radí, jak na mráz

Olympijský deník: Hujara řeší sníh, Červus spoluhráče

Daně si letos spočítejte dřív. Jinak hrozí pokuta

Kočka není Paroubkův kámoš, píše novinářům ČSSD

Češi by rádi pracovali z domova, firmy jsou ale proti

Brusel platí neprůhledné projekty na severu Čech

Slováci oživí reaktor. Hrozí nám blackout, říkají

20:40 | 10.1.2009 | AktualizovánoJosef Tučektiskni diskutuj pošli sdílej

Jaderná elektrárna v Jaslovských Bohunicích

Pohled na areál jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích.větší obrázekZdroj: Reuters

Analýza - Slovensko znovu spustí jeden z reaktorů elektrárny v Jaslovských Bohnunicích, které ke konci roku 2008 uzavřelo.

Rozhodnutí vlády potvrdil slovenský premiér Robert Fico. Slováci tak chtějí nahradit výpadek dodávek plynu z Ruska.

Podle Fica by reaktor měl být opět v provozu do šesti dní a elektřinu bude produkovat až do doby, kdy bude mít Slovensko záruky stabilních dodávek plynu.

Zrušení ruských dodávek podle slovenské vlády ohrožuje stabilitu elektrické sítě. "Jen málo lidí si uvědomuje, jak blízko jsme k úplnému výpadku," řekl ministr průmyslu Ľubomír Jahnátek.

Je to hodně nejistý pokus o řešení složité energetické situace v zemi. Pokud chce Slovensko, stejně jako kterýkoli jiný stát Evropské unie, dále rozvíjet jadernou energetiku, bude stejně potřebovat nové, lepší a hlavně bezpečnější reaktory. A ne návrat ke starým a překonaným.

Konec na Silvestra

Dva reaktory, o nichž je řeč, jsou umístěny v Jaslovských Bohunicích u Trnavy, necelých padesát kilometrů od hranic s Českem. Jeden byl odstaven koncem roku 2006, druhý jen před pár dny, na Silvestra 2008. Slovensko se k tomu zavázalo při vstupu do Evropské unie.

A byl k tomu důvod. Reaktory se dnes nepovažují za dostatečně bezpečné.

Nesou označení VVER 440, typ 230 (jak uvidíme později, typové označení je důležité). Přezdívá se jim - podle očekávání - veverky. V těchto reaktorech je pod vysokým tlakem voda, která slouží pro chlazení a současně umožňuje řízenou štěpnou reakci (jako moderátor, který zpomaluje neutrony). Číslo 440 pak ukazuje elektrický výkon v megawattech.

Jsou mnohem lepší než černobylský reaktor RBMK, který byl zcela jiného technického řešení. Avšak nebyly konstruovány na to, aby zvládly větší havárii, například více než třícentimetrovou trhlinu v primárním okruhu. Proto Evropská unie požadovala jejich odstavení.

Prázdné přivaděče plynu ve Vídnivětší obrázekZdroj: Reuters

Stejně jako Slovensko už činnost všech reaktorů typu 230 ukončila i elektrárna Kozloduj v Bulharsku a už dávno, hned po sjednocení Německa, i východoněmecká elektrárna v Greifswaldu.

Čtyři takové reaktory tedy dnes pracují už jen v Rusku.

Slovensko není bezjaderné

Odstavením obou zmíněných reaktorů se Slovensko neodstřihlo od jaderné energetiky. V Jaslovských Bohunicích stále pracují dva reaktory VVER 440, ovšem jiného typu 213.

Tento typ je považován za podstatně bezpečnější. Měl by vydržet i prasknutí hlavního potrubí primárního okruhu. Stále však kolem sebe nemá betonovou ochrannou stavbu (nazývanou kontejnment), která by měla zadržet případně uniklou radioaktivitu.

Dva reaktory typu 213 pracují rovněž v jiné slovenské jaderné elektrárně, v Mochovcích. Další dva stejného typu tamtéž jsou rozestavěné a předpokládá se jejich dostavba.

Ostatně čtyři stejné reaktory pracují také v moravských Dukovanech.

Pro srovnání: v jihočeském Temelíně jsou dva reaktory VVER 1000, které kromě vyššího elektrického výkonu (1000 MW) už mají i halu s ochranným kontejnmentem.

Čtěte více:

Elektřina opravdu není plyn

Nedávno odstavené jaderné bloky typu 230 v Jaslovských Bohunicích ještě stojí netknuté a čekají, až poklesne radioaktivita konstrukčních materiálů. Práce na jejich dekontaminaci potrvají nějakých dvacet let.

Obnovit jejich činnost samozřejmě není tak jednoduché jako zatopit v kamínkách. Znamená to znovu v reaktorech připravit palivo, bezpečně oživit všechny systémy. Rychleji by se to zvládlo u reaktoru právě odstaveného, ale stejně to může trvat i týdny, takže by mohly ovlivnit případnou energetickou krizi až se zpožděním.

Jaderná elektrárna Ignalina v Litvě má stále ještě v provozu vylepšený reaktor černobylského typu RBMK. Chce jej odstavit letos, pokud dostane podporu od EU.větší obrázekZdroj: Reuters

A to není všechno. Přímá souvislost jaderné elektrárny a nedostatku zemního plynu je jen v tom, že po jejím odstavení - jak říká slovenský ministr hospodářství Ľubomír Jahnátek - se musí na Slovensku využívat záložní generátory, které pohání zemní plyn. Jinak by se plyn mohl použít na jiné účely.

Celkově ovšem jaderná elektrárna stejně nyní nemůže absolutní nedostatek zemního plynu účinně nahradit. Plyn se používá především na vytápění. Jaderná elektrárna sice také vytváří jako vedlejší produkt teplo, to se však dá odvést a využít jen v jejím okolí. Topit se dá i elektřinou, ovšem je to velmi neefektivní a drahé.

Budoucnost půjde jinudy

Výroky o nutnosti návratu k jaderným reaktorům, které byly z bezpečnostních důvodů vyřazeny z provozu, tedy působí spíše jako náznak vydírání a snahy získat unijní pomoc. Určitě to není reálná možnost dostatečného řešení nedostatku zemního plynu.

Jaderná energetika může nakonec z plynové krize vyjít jako vítěz. Ale až po technologických změnách, které by umožnily změnit energetickou poptávku po plynu za poptávku po elektřině a teple z jaderných reaktorů. A to je práce na desetiletí.

Nemůže být založena na odstavených reaktorech VVER typu 230. Dnešní reaktory jsou lepší. A výzkumníci ve světě vyvíjejí další, tentokrát reaktory takzvané Generace IV. Ty by měly být schopné například spalovat už dříve vyhořelé palivo z předchozích reaktorů. Konstruktéři plánují, že vysoká teplota v nových reaktorech spolu s vytvořenou energií půjdou použít pro výrobu vodíku z vody. A od vodíku se čeká, že by mohl jako palivo nahradit benzín a naftu.

Výhoda jaderných reaktorů je také v tom, že spotřebují relativně málo paliva, které se dá skladovat na dlouhou dobu dopředu, takže případný výpadek jednoho dodavatele neznamená bezprostřední šok.

Nicméně to vše je rozhodnutí, které vyžaduje výhled na desítky let dopředu. A ne zpět před loňský Silvestr.