Cambridge (USA) - Vědecká zvídavost, která otevírá nová poznání, je nekonečná. A tak vědci zjišťují, jestli skáčou lépe blechy na psech nebo na kočkách, jak chutnají bramborové lupínky, když při jejich pojídání pouštějí zesílené chroupavé zvuky, či co udělá pásovec na archeologickém nalezišti.
Kromě toho, že se zmíněné nápady objevily v uznávaných vědeckých časopisech (a připsaly tak jejich autorům cenné body při získávání akademických postů), vysloužily si i další, dnes už proslulé ocenění: Ig Nobelovu cenu.
"Odměňujeme výzkum, který nejdřív nutí lidi ke smíchu a potom k přemýšlení," tvrdí Marc Abrahams o svých cenách za poněkud legrační případy vědeckého bádání. Konec roku je zřejmě tím nejvhodnějším obdobím, kdy je představit, přestože předány byly již v říjnu.
Za vlastní peníze
Jako obvykle se ocenění, zvaná Ig Nobelovy ceny, předávala v prostorách patřících slovutné Harvardově univerzitě v americké Cambridgi. Udělil je, již poosmnácté, humorně laděný časopis Annals of Improbable Research (Zprávy o svérázném výzkumu), jehož je Abrahams šéfredaktorem.
Navzdory významu slovní hříčky (slovo "ignoble" znamená v angličtině nečestný, nepoctivý, neurozený či nevychovaný) už vědci berou cenu s humorem, a odměnění si pro ni na slavnostní ceremoniál obvykle přijedou, a to za vlastní peníze. V publiku sedávají i nositelé opravdových Nobelových cen. Jako výraz uznání házejí na laureáty papírová letadélka.
Žádná diskriminace
Ig Nobelova cena je odměnou otevřenou a nediskriminační, prokázalo se při ceremoniálu. Dostali ji totiž svorně jak američtí vědci za poznatek, že Coca-Cola zabíjí ve zkumavce mužské spermie, tak i tchajwanští vědci za poznatek, že Coca-Cola ani Pepsi-Cola spermiím neškodí...
Kdo další si ocenění odnesl?
Křoupání svědčí chuti lupínků
Italský a britský výzkumník získali letošní cenu za to, že lidem pojídajícím smažené bramborové lupínky elektronicky měnili zvuk, který lupínky při chroupání vydávaly.
Ukázalo se, že pokusné osoby udávaly křupavost a chuť lupínků podle zvuku, který slyšely, a nikoli podle reálné chutě.
Důstojná tráva
Švýcarská Federální etická komise pro biotechnologie si vysloužila ocenění za myšlenku, že i rostliny mají důstojnost, a je tudíž morálně nepřípustné působit jim svémocně újmu. Názor asi nepotěší zemědělce.
Mohl by se však líbit chalupářům, protože by je zbavil povinnosti stále sekat trávu a odstraňovat ze zahrádky plevel.
Historie v rukou pásovce
Dva brazilští archeologové potěšili výběrovou komisi svým pečlivě zmapovaným poznatkem, že když pásovec rozhrabe archeologické naleziště, vnese zmatek do výkladu historie.
Dokázali to pokusem, při němž barevně označené předměty zakopali tak, aby byly v různých "historických" vrstvách, a pak na místo pustili na pár měsíců pásovce.
Výkonnostní blechy
Francouzští badatelé z veterinární školy v Toulouse vyzkoumali, že blechy, které žijí na psech, skáčou výš a dál než blechy žijící na kočkách. Konkrétně o dva centimetry do výšky a o deset centimetrů do dálky.
Poznatek byl sice publikován už v roce 2000, ale nové ocenění v olympijském roce je jistě stylové a zasloužené.
Drahé nic je lepší
Američtí a singapurští badatelé dávali pokusným osobám placebo (neúčinnou látku, o níž si pacient myslí, že to je lék, a ona proto zabírá). Jedné skupině řekli, že jde o prostředek proti bolesti za 2,50 dolaru, a druhé, že byl zlevněn na deset centů.
Pokusné osoby pak dostávaly elektrické šoky a hlásily, že "dražší lék" je účinnější než ten levnější.
Prvok jako Hamlet
Prvok podobný měňavce se dokáže úspěšně pohybovat složitým bludištěm, když hledá potravu, zjistili japonští a maďarští vědci. A to i v takovém labyrintu, s jehož řešením má problém dokonce počítač.
Jeden z výzkumníků, Tošijuki Nakagaki, pak další poznatky popsal: "Hamlet se nemohl rozhodnout, co má dělat, a tak nedělal nic. Pak se odhodlal k silnému činu. Podobně i tento prvok se přestane pohybovat, když narazí na toxickou látku. Ale když pak začne jednat, je to silná akce."
Tohle přirovnání literární vědce ještě nenapadlo.
Spropitné podle menstruačního kalendáře
Erotické tanečnice dostávají větší spropitné v době, kdy ovulují, a jsou tedy schopné počít. A ty z nich, které užívají hormonální antikoncepční pilulky, mají celkově nižší spropitné.
Zjistili to američtí badatelé z Univerzity v Novém Mexiku, ovšem na základě sledování pouze osmnácti těchto striptérek. Vyvodili z toho, že ženy vysílají zatím ne zcela známé signály o tom, kdy mohou počít, a tím se pro muže podvědomě stávají atraktivnějšími.
Věčně zamotané šňůrky
Tkaničky a vůbec jakékoli šňůrky, i třeba dlouhé vlasy v jedné kupě nevyhnutelně skončí tak, že se zašmodrchají.
To už vypozorovat snad každý člověk (stačí, aby v kapse nosil sluchátka od hudebního přehrávače). Američtí vědci však toto pozorování potvrdili řízenými experimenty a matematickými propočty. A tím si, na rozdíl od ostatních čistě empirických pozorovatelů vysloužili Ig Nobelovu cenu.
Bastard v kanceláři
A cenu získal i David Sims z londýnské Cassovy ekonomické školy za svou - jak porota uvedla - láskyplně napsanou studii nazvanou "Ty bastarde: Výzkum vyprávěných poznatků o rozhořčení v organizacích".
Název je jistě výmluvný. Snad k němu v novém roce mnoho nových poznatků nepřibude.
