Ispra (Od zpravodaje Aktuálně.cz v Itálii) - Evropa se chce stát ohleduplnější k laboratorním zvířatům. Některé pokusy na nich zakáže, u jiných alespoň sníží jejich počet.
Současně však Evropská unie vylepšuje kontrolu bezpečnosti chemických látek, což by normálně vyžadovalo další miliony životů laboratorních zvířat.
Jak oba úkoly spojit, neboli jak nebezpečné chemické látky rozpoznat bez pokusů na zvířatech? Odpověď by měli dát vědci.
Bez lidoopů a kosmetiky
V roce 2009 skončí v Evropské unii experimenty na zvířatech, které se dělají jen kvůli testování kosmetických přípravků. Evropská komise navrhuje v blízké budoucnosti zakázat pokusy na lidoopech. A postupně se má také snížit počet experimentů na dalších zvířatech.
V téže době vstupují do praxe nová pravidla kontroly bezpečnosti chemických sloučenin s cílem najít a nepustit ke spotřebitelům ty z nich, které škodí lidskému zdraví. (Pro připomenutí: Směrnice se jmenuje REACH a je to ta, kterou prezident Václav Klaus odmítl svým podpisem schválit do české legislativy, a musela jej v září přehlasovat Poslanecká sněmovna.)
Jen zkumavky, nebo počítač
Vědci se snaží nahradit pokusy na živých zvířatech tím, že je raději uskuteční ve zkumavce na živých buňkách. Vysněným cílem pak je bádání místo v laboratoři uskutečňovat v počítači, který by jen podle chemického složení poznal, jestli je chemikálie pro lidi bezpečná.
To první se jakžtakž daří; to druhé moc ne.
Lidské krvinky místo králíků
Na vývoji vlastních metod i na ověřování metod z jiných laboratoří pracují vědci ve Společném výzkumném středisku Evropské unie (JRC) v severoitalské Ispře. Rozsáhlý areál o rozloze 166 hektarů je vzdálen asi hodinu jízdy autem od Milána. Hostí řadu laboratoří s mezinárodním osazenstvem.
Několik úspěchů tu už zaznamenali. Podíleli se například na vývoji testu, který ročně ušetří životy až dvou set tisíc pokusných králíků. Postup, který s finanční podporou Evropské unie připravily výzkumné instituce a farmaceutické firmy ze sedmi evropských zemí, se už dostal do běžné praxe. Místo živých zvířat se při něm využívají lidské krvinky ve zkumavce.
Test zjišťuje znečištění léků. Do medikamentů se totiž při výrobě mohou dostat například toxiny z určitých bakterií, jež pak způsobují nežádoucí horečku u pacienta. Proto se více než půlstoletí taková léčiva kontrolovala tak, že laborant vpíchl jejich vzorek králíkovi a sledoval, zda se nezvýšila jeho tělesná teplota, protože to by svědčilo o kontaminaci léku.
Nový typ testu si však nevyžaduje králíky, ale vystačí si s lidskými bílými krvinkami. Ty při styku s nevhodnými látkami vytvářejí specifické molekuly, které by pak vyvolaly v lidském organismu horečku. Laboratoř takové molekuly rychle zjistí chemickým rozborem. Nové testy jsou méně pracné, levnější a citlivější, a ještě se při nich ušetří pokusná zvířata.
Nádor vzniká pomalu
Takových postupů zkoumají v Ispře víc. Některé jsou hodně složité a mají dalekosáhlý dopad.
"Problémem je třeba zjištění rakovinotvorných účinků chemické sloučeniny," vysvětluje Joachim Kreysa z JRC.
Trvá obvykle delší dobu, než v těle vznikne nádor v důsledku působení karcinogenní látky. Reálnou situaci je v tomto případě obtížné napodobit v buňkách uložených v laboratorních kádinkách.
"Obvykle je zapotřebí šesti set laboratorních zvířat na zjištění rakovinotvorných účinků jediné sloučeniny. Náklady na takové testy činí asi jeden milión eur," konstatuje Kreysa. "Zjištění, jestli látka nezpůsobuje mutace v dalších generacích laboratorních zvířat je ještě pracnější a nákladnější," dodává.
Přesto však ústav v Ispře nyní koordinuje mezinárodní studii k posouzení rakovinotvorných účinků chemických látek. Vědci sledují jejich vliv na vývoj a dělení buněk v laboratoři, a také jejich působení na nádorové buňky ve zkumavce.
Pokud se postup osvědčí, ušetří životy dalších laboratorních živočichů.
Za deset let bez utrpení?
Stejný cíl, tedy snížit utrpení pokusných zvířat a přitom současně získat spolehlivé výsledky toxikologických testů, se snaží dosáhnout i vědci ve Spojených státech. V únoru, na výročním zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS), americký Národní zdravotní ústav a vládní Agentura pro ochranu životního prostředí podepsaly pětiletou dohodu o společném hledání nových postupů při testování potenciálně nebezpečných chemikálií.
"Naším cílem je do deseti let pokusy na zvířatech při zjišťování toxicity chemických látek úplně vynechat," uvedl Christopher Austin z Národního zdravotního ústavu. A připustil: "Je to ovšem cíl velmi odvážný."
Ne všichni výzkumníci věří, že to půjde. Očekávají, že alespoň pro některá zjištění budou zvířata stejně potřebovat.
Odhad podle podobnosti
Ale zpět do Ispry. Zdejší oddělení počítačové toxikologie se od ostatních laboratoří liší: nikdo tu nepotřebuje bílý plášť, nikde tu nejsou prosklené odsávané boxy pro uskutečňování chemických pokusů. Tady stačí počítače. Zdejší pracovníci totiž biologické reakce propočítávají.
"Vyhodnocujeme různý software, který nabízíme chemickému průmyslu k předpovídání účinku nových chemických sloučenin na lidské zdraví i na životní prostředí," vysvětluje vedoucí této sekce Ana Beatriz Patáová Pérezová.
V databázích už jsou znalosti o tom, jak živé organismy reagovaly na dříve vyzkoušené chemikálie. Na základě podobnosti chemického složení i prostorové struktury nových sloučenin se pak dají předvídat i jejich vlastnosti.
Odpovědnost je na průmyslu
"Chemický průmysl se na naší práci podílí a má o ni zájem, protože mu může ušetřit laboratorní zvířata i peníze," pochvaluje si další vědec Andrew Worth. Připouští však, že počítačové výsledky zatím nemusí být vždy zcela spolehlivé. "O mnoha typech chemických sloučenin víme pořád hodně málo," říká.
Rozhodnutí o tom, jestli si na základě počítačové analýzy opravdu troufne deklarovat sloučeninu jako zdravotně nezávadnou, zůstane na chemickém průmyslu, vysvětluje doktor Worth. "Průmysl nese zodpovědnost za svá rozhodnutí a za své výrobky."
