USA - Americká armáda a bezpečnostní složky vyvíjejí světelný paralyzér. Zbraň o něco silnější než výkonný stroboskop u oběti vyvolá silnou nevolnost, zmatenost nebo ji zcela znehybní. Informoval o tom časopis New Scientist.
Gumové projektily nebo tasery, způsobující elektrický šok, mohou oběť nezáměrně zabít. Právě tasery loni v USA a Kanadě nezáměrně usmrtily dva lidi. Nebude mít podobné účinky i nová zbraň?
Společnost Intelligent Optical Systems vyvinula zařízení s názvem Incapacitator. To se značně podobá robustnější baterce, avšak místo žárovky je vybaveno speciálním systémem diod, které vytvoří velmi silný paprsek světla. Diody jsou navíc různě barevné a rozsvěcejí se v předem naprogramovaných sekvencích.
Podle Boba Liebermana, prezidenta společnosti, zařízení minimálně u dvou ze tří testovaných osob vyvolalo závratě, nevolnost a ztrátu orientace.
"Jeden z programů Incapacitatoru, tedy určitá kombinace frekvence a vlnových délek, funguje prakticky na každého," říká Lieberman. Vývoj Incapacitatoru financuje americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti, které s jeho zavedením počítá do roku 2010. Výzkum zatím stál osm set tisíc dolarů.
Boj na dálku i na blízko
Americká armáda jde však ještě dál. Její verze zbraně má být připojitelná k bezpilotnímu letadlu a účinná na stometrové vzdálenosti. Kontrakt na šest set tisíc dolarů získala v tomto případě pensylvánská firma Peak Beam Systems. Ta upravuje speciální xenonovou lampu o svítivosti 15 milionů kandel, což je zhruba stokrát víc než běžný reflektor osobního auta.
Pokud se k tomuto reflektoru přidá stroboskop a upraví se frekvence a amplituda vyzařovaného světla, zařízení podle serveru znehybní každého, koho zasáhne. Testy ukázaly, že funguje na vzdálenosti delší než půl kilometru.
Firma Nanohmics z Austinu vyvíjí naopak zařízení pro útok zblízka. Jejich světelný granát není větší než plechovka od Coca-coly a jeho diody vyvíjejí světlo o vlnové délce 520 nanometrů, což je prakticky vrchol lidské citlivosti.
Začalo to vrtulníkem
Na to, že záblesky světla o určitých frekvencích mají na lidský organismus tyto účinky, se přišlo v padesátých letech, když si piloti vrtulníků začali stěžovat, na nevolnost a zmatenost. Příčinou bylo sluneční světlo "dávkované" vířícím rotorem.
Následovaly pokusy, jichž se zúčastnilo 306 dobrovolníků, kteří byli vystaveni blikajícímu světlu v rozmezí dvou až třiceti hertzů. Zhruba čtvrtina cítila závratě a nevolnost, šestnáct z nich omdlelo nebo dostalo záchvat podobný epilepsii, ačkoliv jí nikdy předtím netrpěli.
Následně se zjistilo, že podobné účinky může mít i televize. V roce 1997 způsobil jeden z dílů seriálu Pokémon epileptický záchvat u sedmi set dětí. Animované obrazy měly v krizový moment frekvenci dvanáct hertzů. Stejně zareagovalo třicet diváků upoutávky na Olympijské hry v Londýně 2012. Další příčinou může být samotný paprsek, který tvoří televizní obraz, ten má frekvenci 50 hertzů.
Nic pro epileptiky a kardiaky
Někteří neurologové však zůstávají skeptičtí. John Hastings, prezident americké Asociace pro leteckou medicínu pochybuje o tom, že by blikající světlo mohlo mít nějaký zásadní účinek na mozek. Domnívá se, že na většinu populace bude mít pulzující světlo pramalý účinek, zásadně ohrozit by mohlo podle něj jen lidi s epilepsií. Jisté nebezpečí by podle Leye Sandera, neurologa z londýnské univerzity, však mohla znamenat i pro kardiaky.
Incapacitator bude každopádně podroben sérii testů v Institutu pro nesmrtící obranné technologie při Pensylvánské univerzitě. Výsledky však budou patrně podléhat utajení, dokud nebude zbraň provozuschopná.
Čtěte také:
