Praha - Bude to rozsahem nejvýznamnější účast České republiky ve vesmíru v nynějších letech: Výzkumný a zkušební letecký ústav v Praze-Letňanech podepíše v příštích dnech dohodu s německou společností Astrium o dodávce přístrojů pro kosmické družice.
"Vyrobíme jeden přístroj testovací a tři, které poletí do vesmíru," říká Martin Holl, vedoucí Centra leteckého a kosmického výzkumu v letňanském ústavu.
Půjde o mikroakcelerometry, přístroje pro měření velmi malých zrychlení. V daném případě budou naopak měřit nepatrné zpomalování družice způsobené třením o atmosféru, byť velice řídkou.
"Vzhledem k pozemským poměrům jde téměř o vakuum, ale při rychlém letu umělé družice představuje řídká atmosféra sílu odporu, která není zanedbatelná," vysvětluje inženýr Holl.
Jak se zpomaluje družice
Přístroje o rozměrech 345x220x177 milimetrů jsou určeny pro tři evropské družice projektu SWARM. První z nich má být do vesmíru vypuštěna v roce 2010. Ve výšce 400 až 550 kilometrů nad Zemí bude jejím hlavním úkolem měřit zemské magnetické pole.
|
Čtěte také: Speciál týdne: Třicet let od startu Vladimíra Remka |
České mikroakcelerometry navíc dodají údaje o zbržďování družic. Díky tomu půjde, mimo jiné, lépe vypočítat, jak bude zpomalovaná družice "sklouzávat" ze své oběžné dráhy, až se nakonec dostane blíže k Zemi a shoří v hustší atmosféře.
Nejen vědci, také průmysl
"Tato spolupráce je pro nás velmi cenná," komentuje Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře, což je organizace koordinující českou účast na mezinárodních vesmírných projektech.
"Důležité je, že jde nejen o zapojení vědců a jejich nápadů, ale přímo o zapojení průmyslu, který tyto nápady dokáže v praxi uskutečnit," pochvaluje si Jan Kolář.
Pec určí vlastnosti materiálů
Méně štěstí má pražská firma BBT-Materials Processing.
Navázala na výrobu speciálních tavicích pecí, které sloužily k pokusům na ruské vesmírné stanici Mir a využívaly je také evropské výzkumné ústavy.
Ve stavu beztíže totiž vznikají slitiny nových vlastností, protože se například těžší složka neusazuje při dně. Cílem pokusů v této chvíli ještě není získat návod na výrobu nových materiálů ve vesmíru, to by bylo příliš drahé.
Vědci však takto poznávají základní vlastnosti hmot neovlivněné gravitací. Takové znalosti nakonec půjde použít i na Zemi.
Raketoplán přístroj nevynesl
V posledních letech čeští konstruktéři spolupracovali s Německou kosmickou agenturou a vyvinuli pec, kterou měl americký raketoplán vynést na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Jenže kvůli letové přestávce po havárii raketoplánu Columbia v únoru 2003 se tak nestalo.
"Vyrobili jsme dva exempláře, jeden je u nás ve firmě a druhý je v německém kosmickém středisku v Kolíně nad Rýnem," popisuje ředitel firmy Čestmír Barta mladší.
Malí těžko obstojí
Jenže výroba potřebných tří pecí pro kosmickou misi byla zastavena. "Vliv lobistických tlaků ze strany obřích nadnárodních koncernů, jako je například EADS Astrium a další, je tak velký, že malé firmy mohou sbírat jenom drobečky, a i to velmi obtížně," vysvětluje hořce inženýr Barta.
"Není rozhodující, že bychom byli schopni zařízení dodat za zlomek ceny. Úředníkům v Evropské kosmické agentuře ESA navíc vyhovuje zadávat menší počet velkých projektů velkým firmám, a to i v podobě balíků menších projektů, protože s tím mají jednodušší práci."
Čestmír Barta se však úplně nevzdává: "V současné době se proto věnujeme jiným aktivitám, které možná časem do vesmíru také dostaneme, ale nyní jsou ještě ve stadiu testů," doplňuje tajemně.
