Klonování lidských buněk: Kdy půjde opravovat člověk?

Josef Tuček
25. 11. 2007 19:58
Nemocní na pokrok stále čekají. Vinou vnějších překážek
Klonování, neboli výměna buněčných jader v savčím vajíčku pod mikroskopem.
Klonování, neboli výměna buněčných jader v savčím vajíčku pod mikroskopem. | Foto: Archív

Worcester/Praha - Nebývá to obvyklé: Lékaři vyvíjejí léčebnou metodu, která zcela realisticky slibuje zachránit jedny lidi před smrtí a druhé před nepříjemným a hodně zdravotně omezeným životem. A přitom proti ní protestuje část veřejnosti, někteří politikové a také římskokatolická církev.

Čím to?

Tou metodou je klonování pro léčebné účely.

V neděli je tomu zrovna šest let, kdy americká společnost Advanced Cell Technology sídlící ve Worcesteru v americkém státě Massachusetts oznámila, že jako první na světě naklonovala lidské embryo k lékařským účelům.

Je to etické?

Od té doby se vedou nekonečné spory o to, jestli je tato lékařská technika etická.

Některé země, včetně České republiky, ji rovnou zakázaly, bez ohledu na potenciální prospěch pro nemocné. Římskokatolická církev ji zatratila. A ke všemu ještě výzkum zdiskreditoval podvodník velkého formátu.

Jen zdraví tímto způsobem ještě nikdo nezískal.

Nepohlavní rozmnožování

Pro pochopení významu klonování je vhodné připomenout, o co jde.

Obecně toto slovo znamená nepohlavní rozmnožování, a u savců je to technika, kterou musí vědci uměle uskutečňovat v laboratoři.

Vezmou při ní samičí vajíčko a odstraní z něj buněčné jádro. Na jeho místo pak vnesou jádro z jiné buňky. Když se vše podaří, začne se vajíčko vyvíjet, jako kdyby bylo oplozeno.

Vznikne zárodek (embryo), který se dá přenést do dělohy náhradní matky. Ta zárodek donosí a porodí z něj mládě, které má v podstatě stejné dědičné vlastnosti jako "dárce" buněčného jádra vneseného do vajíčka.

Kmenové buňky pod mikroskopem.
Kmenové buňky pod mikroskopem. | Foto: Aktuálně.cz

Tohle vědci dokázali už v roce 1996, kdy klonovali ovci Dolly.

Bez mláděte

Od toho okamžiku však vědci zkoumají, jak techniku klonování využít pro léčení. Fakticky jim jde o klonování lidského zárodku, z něhož se však vůbec nemá narodit dítě.

Pár dnů po naklonování, kdy má rozvíjející se embryo ve zkumavce velikost několika set buněk dobře viditelných jedině pod mikroskopem, je vědci zničí, a při tom z něj odeberou buňky zvané kmenové. Mají tu vlastnost, že se dokážou přeměnit v jakékoli jiné buňky organismu: nervové, svalové, kostní...

Předpoklad je takový, že lékaři z jádra buňky ochrnutého pacienta klonováním získají buňky na opravu přerušené míchy. Nebo pro cukrovkáře vytvoří buňky na opravu slinivky břišní. Pro člověka po infarktu získají buňky na opravu jizvy na jeho srdci. Pro lidi s Parkinsonovou a snad i Alzheimerovou chorobou zdravé mozkové buňky. A tak dále.

Výhodou je, že díky klonování budou tyto "opravářské" buňky shodné s buňkami pacienta. Takže je jeho organismus neodmítne.

Člověk, nebo shluk buněk?

Že by to mohlo takhle fungovat, naznačuje řada experimentů se zvířaty, které se mezitím uskutečnily. Například před dvěma týdny oznámil ve vědeckém časopise Nature americký tým, že dokázal získat kmenové buňky z klonovaných zárodků opic.

U lidí je to však složitější. Část veřejnosti vidí v neorganizovaném shluku zárodečných buněk ve zkumavce člověka. Přestože embryo nechce nikdo implantovat matce, takže se z něj člověk nikdy nemůže narodit.

Nicméně třeba ve Spojených státech, největší vědecké velmoci na světě, zpozdil výzkum zákaz poskytování federálních peněz. Čímž zůstala společnost Advanced Advanced Cell Technology a její následovníci odkázáni na financování ze soukromých zdrojů a bádání se velice ztížilo.

Zákaz v Česku

Jiné státy šly ještě dál a klonování lidských buněk pro léčebné účely úplně zakázaly. Takto vyznívá i zákon platný v České republice.

Přitom čeští vědci umějí odebírat kmenové buňky z lidských embryí, které jako nepotřebné zbyly na klinikách pro umělé oplození a stejně by se zničily. Tento výzkum je povolený, ovšem získané kmenové buňky nejsou "šité na míru" pro konkrétního pacienta.

Dá se předpokládat, že by čeští výzkumníci mohli být úspěšní i při léčebném klonování a přinést pacientům nejnovější léčebné postupy. Ale nepřinesou, zákon to zakazuje.

Podvod století

Profedsor Hwang U-sok.
Profedsor Hwang U-sok. | Foto: Aktuálně.cz

A léčebné klonování poškodil i obrovský vědecký podvod. Profesor univerzity v Soulu Hwang U-sok (v anglickém přepisu Woo Suk Hwang) v roce 2004 oznámil, že úspěšně vytváří lidské zárodky klonováním. Pak oznámil, že už takto připravuje kmenové buňky pro konkrétní nemocné lidi.

Experti čekali, že přesně takhle to půjde, a proto Hwangovi věřili. Jeho odborné články tiskl renomovaný vědecký žurnál Science.

Pak se ukázalo, že Hwang nadsazoval. Výsledky se nedostavovaly tak rychle, jak čekal. Tak si je přibarvoval a nakonec úplně vymýšlel a padělal.

Čekání na pokrok

Dnes tedy není vývoj o moc dál oproti situaci před šesti lety, kdy Advanced Cell Technology prokázala, že klonovat lidské embryo jde.

Teď se nové výsledky čekají zejména od britských vědců, jimž zákony jejich práci nezakazují, a tak v jejich ústavech klonování lidských buněk probíhá.

Věda samozřejmě není sázkou na jistotu. Může se ukázat, že klonování je slepá ulička a že takto "opravářské buňky" nepůjde pro nemocné připravovat.

Anebo se nakonec dostane do běžné léčebné praxe. Kvůli vnějším překážkám se toho však nemocní dočkají až s mnohaletým zpožděním. Tedy ti, kteří se toho dožijí.

 

Právě se děje

Další zprávy