Rozumí si vědci s veřejností? A sami mezi sebou?

04:00 | 16.8.2007jettisknidiskutujpošlisdílej

•  Jagg.cz
•  Linkuj.cz
•  vybrali.sme.sk
•  
•  Facebook
•  MySpace
•  Google
•  
•  Delicious
•  Digg
•  Reddit
•  

× zavřít

Lindau /Od našeho zpravodaje/ - Mohlo by se zdát, že když hovoří vědec s vědcem, budou si rozumět. Ale není tomu tak.

Na setkání studentů a mladých vědců s nositeli Nobelových cen v jihobavorském Lindau nebyl samozřejmě překážkou jazyk. Šlo o mezinárodní akci, takže se mluvilo řečí dnešní vědy, tedy anglicky.

Včerejší článek o smyslu a o historii setkání v Lindau čtěte ZDE.

Bez doktorátu nesrozumitelné

Jinak však debaty mezi začínajícími odborníky a uznávanými badateli probíhaly v různě srozumitelných rovinách. Ústředním tématem letošního setkání byly objevy týkající se zdraví lidí, takže většina mladých účastníků měla za sebou studium medicíny. Přesto se občas vytvořily malé skupinky, které debatovaly o tak odborně zaměřených tématech, že se v nich orientovali jenom ti účastníci, kteří už měli za jménem doktorát (PhD). A to jej ještě museli získat přímo v tom konkrétním oboru, o němž byla zrovna řeč.

Všeobecná srozumitelnost je ve vědě už dávno nemožná, protože nikdo nemůže znát do detailu všechno. Jak pak ale mají novým poznatkům porozumět laici?

Přirovnání lepší než dlouhá přednáška

"Kdosi se mě ve Stockholmu zeptal, když jsem přebíral cenu: 'O čem že to je ta vaše práce? Dřív se Nobelovy ceny dávaly jenom za něco, co bylo významné,'" smál se s nadhledem Günter Blobel, německý vědec působící v USA.

Günter Blobel: Našel jsem poštovní směrovací čísla.větší obrázekAutor: jet

Nejvyšší vědecké ocenění získal v roce 1999 za poznání, jak se v těle vytvářené bílkoviny přesouvají na to správné místo, kde mají působit. Je to nesmírně důležité poznání, protože podle těchto bílkovin se pak řídí vývoj a fungování celého organismu. A když tomu lékaři porozumějí, mohou díky tomu i léčit.

"Když podstatu své práce vysvětluji lidem, kteří o ní nic nevědí, říkám: vlastně jde o poznání poštovních směrovacích čísel napsaných na bílkovinách," vysvětloval Blobel a dodával, že jednoduché přirovnání je lepší než vyčerpávajícím způsobem přesná, ale úplně nesrozumitelná přednáška.

Vysvětlení za pár vteřin

Také Američan Craig Mello se hlásil k názoru, že věda se má vysvětlovat srozumitelně. Nobelovu cenu získal loni za popsání způsobu, jímž organismus "umlčuje" geny. Neboli zničí vlákna ribonukleové kyseliny (RNA), která od genů přenáší informace o tom, co mají buňky dělat. Tento postup umožňuje buňkám, aby se v nich projevil pouze vliv požadovaných genů, a ne jiných. (Podrobněji čtěte ZDE.) 

Craig Mello: Filmaři vysvětlili mou práci za pár vteřin.větší obrázekAutor: jet

Craig Mello šel tak daleko, že během své přednášky promítl animaci, kterou americká televizní stanice CBS doprovázela pořad o něm. Animace ukazovala dvouvláknovou RNA, která se rozevírá a zavírá a připomíná tlamu zvířete. Když se na obrázku objeví malá jednotlivá vlákénka (zobrazují takzvanou mediátorovou RNA, která přinášejí informace od nechtěného genu), "tlama" je rozkouše a zničí.

"Nikdy se mi nepodařilo takhle jasně ukázat podstatu své práce během pár vteřin," komentoval profesor Mello se smíchem promítanou animaci.

Napínavější než filmový trhák

"Víte, věda je napínavější než hollywoodský film, jenže mnohem obtížnější k pochopení," shrnoval pak profesor Blobel. "Ale je nutné pořád vysvětlovat veřejnosti, jakého pokroku jsme dosáhli, jinak nemůžeme získat její podporu pro naše výzkumy. A také musíme vědu vysvětlovat politikům, i když to může být těžké."

"Zvláště když v USA máme prezidenta, který věří, že svět byl stvořen doslova tak, jak popisuje Bible," povzdechl si vzápětí profesor Mello.

Timothy Hunt: Když jíte ovoce, jste genetický kanibal.větší obrázekAutor: jet

"Tomu nevysvětlíte, že i genetika dokazuje evoluci. Že se geny vyvíjely a přecházely od původních mikroorganismů do vyšších rostlin a živočichů, tedy i do člověka. A že tedy příroda má stejný genetický základ," krčil rameny Timothy Hunt, britský nositel Nobelovy ceny z roku 2001 za poznání mechanismu dělení buněk, které se může vymknout kontrole a stát se rakovinotvorným. "Takže by pak ani nepochopil vtip, že když jíte ovoce, dopouštíte se kanibalismu."

Snad ve smíchu kolem jeho vtipkování nezapomněli mladí vědci na hlavní poselství této debaty: že když se i se svými znalostmi uzavřou před světem do své laboratoře, jenom prohloubí propast neporozumění mezi vědci a veřejností.

 (Další postřehy ze setkání v Lindau přineseme v příloze Věda zítra.)