Amsterdam /Od našeho zpravodaje/ - Ten má ale smůlu, říká se o člověku, kterého stíhá jeden malér za druhým. Náhodná pozorování, že někdo je smolař, však potvrzují svým bádáním i vědci.
Jak totiž ukazují statistiky, někteří lidé mají větší pravděpodobnost, že se jim něco stane, než by odpovídalo matematickému propočtu.
Více úrazů, než je pravděpodobné
Ellen Visserová se svými kolegy z nizozemské Univerzity v Groningenu si jako měřítko smůly vybrala úrazy. Badatelé prošli 79 statistických studií, které se zabývaly úrazy, jež utrpělo celkem 147 000 lidí po celém světě.
Opravdový smolař
Za nešťastníka se plným právem mohl považovat Američan Thomas L. Cook, o němž psal loni 23. září americký list Denver Post.
Cook skoro umřel ještě před porodem, protože jeho matka málem potratila. Jako dítě si při úrazu zlomil klíční kost. Po úrazu na hřišti krvácel do mozku. Kvůli dalšímu úrazu při fotbale mu lékaři museli odebrat slezinu.
Jako teenager se naboural v dětském autíčku, které řídil, a skončil v nemocnici s dalším krvácením do mozku. Ještě před vstupem na univerzitu málem zahynul při autonehodě. Coby univerzitní student přežil pět měsíců v kómatu po jiné autonehodě.
Pak pracoval jako počítačový programátor, což vypadá jako vcelku bezpečná práce. Nicméně Cook si při různých pádech a (opět) autonehodách třikrát zlomil páteř a polámal několik žeber.
Zemřel loni v září, kdy mu bylo 54 let. Srazilo jej auto...
Ukázalo se, že vždy existuje skupina osob, které prodělaly vícero úrazů. A je to větší skupina, než by odpovídalo počtu pravděpodobnosti. Můžeme jim říkat třeba smolaři.
"Naše hlavní zjištění bylo, že skupina lidí, kteří utrpěli víc než jeden úraz, byla o polovinu větší, než by odpovídalo čistě náhodě," vysvětlila Ellen Visserová pro Aktuálně.cz.
Není to rizikovým povoláním
Pochopitelně existují povolání, v nichž je úraz častější než v jiných profesích: hasiči, námořní rybáři, dělníci na ropných plošinách.
Mladí muži utrpí více úrazů než mladé ženy, což je dáno mužskou ochotou riskovat.
Děti prodělají víc úrazů než dospělí, protože jsou méně zkušené.
Avšak, zjistila Ellen Visserová, i přímo v těchto rizikovějších skupinách se najde podskupina osob, které úrazy postihly častěji, než by odpovídalo čiré náhodě.
Výzkumníci své zjištění publikovali v odborném časopise Accident Analysis and Prevention.
Hledání nebezpečných znaků
Dřívější dílčí studie ukázaly na souvislost mezi počtem úrazů a nespokojeností v práci (pracovník se v zaměstnání méně soustředí a snáz se mu něco stane). A rovněž spojitost mezi úrazem a malou fyzickou zdatností člověka (jeho netrénované tělo nedokáže zvládnout situaci, při níž by síla či vytrvalost úrazu zabránily). To jsou souvislosti vcelku pochopitelné.
Jiná studie, z University v Manchesteru, už dříve ukázala, že úraz se častěji stane lidem, kteří jsou považováni za nespolehlivé, a také těm působícím nepříjemným dojmem na okolí. Proč tomu tak je, se dá pouze dohadovat.
Ellen Visserová připouští, že čísla, která její tým zpracoval, nepodávají vysvětlení, proč je někdo smolař. Předpokládá však, že to bude v nějakých jeho osobnostních vlastnostech. Ty mohou člověka posouvat k maléru.
"Pokud bychom tyto souvislosti pochopili, dokázali bychom identifikovat lidi, kteří jsou náchylnější k tomu, aby se jim stal úraz," předpokládá Ellen Visserová. "Snad bychom pak dokázali předpovědět rizikové faktory a snížit je," doufá. To už by však měl ukázat budoucí výzkum cíleně zaměřený právě na hledání smolařů.
| Pro ženy je obtížné prosadit se ve vědě. Mají prostě smůlu, nebo je za tím něco jiného? Čtěte v rubrice věda. |
