Veverky předvídají budoucnost

Josef Tuček
2. 4. 2007 0:00
Washington - Veverky včas poznají, jak se bude dařit stromům. Jak to dokážou? To je záhada.
Ví, kolik potravy bude mít za půl roku.
Ví, kolik potravy bude mít za půl roku. | Foto: Tim Karels

Mít dostatek potravy pro mláďata je základním předpokladem pro jejich přežití. Vědci nyní zjistili, že veverky dokážou odhadnout, kolik potravy jim daný rok na stromech vyroste. A to až s půlročním předstihem.

Dvoje mláďata v roce šišek

Mezinárodní vědecký tým publikoval v odborném časopise Science studii o tom, jak vědci po dvě desetiletí sledovali životní podmínky veverek v Kanadě, Belgii a Itálii.

Veverky překvapivě dobře rozumí stromům.
Veverky překvapivě dobře rozumí stromům. | Foto: Chris Kolacz

Zoologové například lákali veverky do pastí a pak je značkovali. Při dalších pravidelných odchytech sledovali, jestli jsou samičky březí. Každý rok také zaznamenávali velikost úrody smrkových či borových šišek. Semínka uvnitř jsou pro veverky potravou. Zvířátka také sbírají dosud neotevřené šišky a schovávají si je, obvykle v dutém pařezu nebo pod padlým stromem. Jedna veverka si může vytvořit i několik zásobáren, které jsou pro ni nezbytné pro přežití zimy.

A teď přijde překvapení: Veverky se obvykle páří v lednu a od března rodí mláďata. Avšak v letech, kdy je velká úroda šišek, se stihnou spářit ještě jednou a mají další vrh mláďat. Jde to tak daleko, že dokážou zabřeznout, ještě když kojí mláďata z prvního vrhu, což je dost neobvyklé.

Mít více potomků v době hojnosti vypadá docela přirozeně. Jenomže v době, kdy veverky zabřeznou podruhé, ještě vůbec šišky nestačily vyrůst. Ty budou až na podzim. Na stromě sice rostou pupeny, ale z některých se stanou šišky, a z jiných vyrostou nové větvičky. Jak tedy zvířátka předem vědí, že za téměř půl roku budou mít dost potravy?

Cítí hormony nebo počítají?

Veverka hoduje na šiškových semínkách.
Veverka hoduje na šiškových semínkách. | Foto: Chris Kolacz

V některých letech bývá úroda šišek malá a jen občas na stromech vyroste velké množství šišek. Jeden strom tedy může jeden rok dát pouze deset šišek, ale jiný rok víc než pět set.

"Veverky možná dokážou při pojídání pupenů po chuti rozpoznat jinou úroveň hormonů v pupenech před budoucí malou úrodou a před úrodou velkou," soudí jeden z autorů studie Andrew McAdams z Michiganské státní univerzity v USA, kterého deník Atuálně.cz kontaktoval.

Druhou variantou může být, že zvířata dokážou ve své hlavičce vyhodnotit informace o množství pupenů, které na stromech vidí. To by ovšem znamenalo, že umějí docela dobře pracovat s odhadem počtu.

Každopádně je jejich chování zajímavým přírodním úkazem, pro který zatím neexistuje průkazné vysvětlení.

 

Právě se děje

Další zprávy