Vědci vyzkoušeli neviditelnost. Funguje

Josef Tuček
20. 10. 2006 13:00
Washington - Badatelé ověřili princip, který by měl vést k nezjistitelnému letounu nebo třeba k neviditelné budově.

Infobox
Autor fotografie: Archív

Infobox

Není to stealth

  • Badatelé v Severní Karolíně vyzkoušeli úplně jiný princip, než na jakém je založena technologie amerických "neviditelných" bombardérů Stealth.
  • V případě technologie Stealth radarové signály letadlo neobcházejí. Jeho povrch je tvarovaný tak, aby co nejméně odrážel radarové vlny.
  • Navíc je natřený speciálním povlakem z kombinace kovů a plastů, který radarové vlny pohlcuje. Nepřítel tedy téměř nemůže letoun odhalit pomocí radaru.
  • Stroj pak dále musí být nenápadně zbarvený, aby nebyl snadno vidět prostým okem. A také musí létat podzvukovou rychlostí, aby jej neprozradil supersonický třesk, který vzniká při překročení rychlosti zvuku.

Ovšem neviditelný plášť, jaký používala literární postava Harryho Pottera, zatím není na pořadu dne. Mimo jiné i proto, že pod takovým kabátem by sice člověka nikdo nezahlédl, ale současně by on zase neviděl ven.

Jako voda kolem kamene

Podstatou zkoumaného principu je, že předmět je přikrytý speciálním obalem. Světelné (či jiné) paprsky se od tohoto obalu neodrazí, nýbrž se zdeformují, projdou jeho vrstvami podél skrytého předmětu, a pak se zase vrátí do své původní dráhy.

"Je to podobné, jako když voda obtéká hladký kámen, který jí stojí v cestě," popsal jeden z výzkumníků David Schurig z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně v USA.

Mikrovlny procházejí pláštěm, deformují se, ale od objektu ukrytého vevnitř se neodrazí.
Mikrovlny procházejí pláštěm, deformují se, ale od objektu ukrytého vevnitř se neodrazí. | Foto: Duke University

Základem vidění je to, že se od předmětu odráží světlo, které pak zachytí lidské oko. Pokud se tedy světelné záření od věci neodrazí, ale "obteče" ji, nemůžeme ji zahlédnout. Totéž platí také pro vlny z radaru: Když objekt obejdou a nevrátí se zpět, radar jej nemůže zjistit.

Pokud bychom se tedy dívali na objekt, který stojí před zdí, ale je přikrytý neviditelným obalem, viděli bychom zeď, ale nikoli předmět, který by stál mezi ní a pozorovatelem.

Teoreticky tento fenomén vypočítal John Pendry z londýnské vysoké školy Imperial College společně s kolegy z americké Dukeovy univerzity. Badatelé o tom informovali už v květnu.

V dnešním vydání špičkového vědeckého časopisu Science popsali výsledky pokusu, kterým princip ověřili. Zatím ovšem jen v oblasti mikrovln, tedy radarového záření. A pouze v jedné rovině, nikoli v celém trojrozměrném prostoru.

Chce to dodělat

Badatelé obklopili malý měděný váleček mnohovrstevným obalem o vnějším průměru 30 centimetrů. Potom k němu v jedné rovině vypouštěli mikrovlny, tedy elektromagnetické záření kmitající rychlostí 300 miliónů až 300 miliard kmitů za vteřinu (s milimetrovou až decimetrovou vlnovou délkou), které využívají radary.

Mikrovlny skrytý předmět z větší části obešly, ale stejně na radarovou obrazovku přenesly jeho velmi nejasný odraz.

"Spěchali jsme, abychom prokázali, že princip je platný," vysvětlil David Schurig. "Teď budeme vše vylepšovat a pracovat i na tom, aby neviditelnost fungovala i v trojrozměrném prostoru," uvedl.

Nicméně i tento pokus se dá považovat za potvrzení možnosti učinit něco neviditelným.

Umělé metamateriály

Nejdůležitější je samozřejmě složení krycího obalu. Musí být z takzvaných metamateriálů, uměle vytvořených hmot, které díky své struktuře získávají neobvyklé elektrické a magnetické vlastnosti. Hraje v tom roli fakt, že stavební prvky jejich povrchu jsou menší než vlnová délka záření, s nímž reagují.

V tomto případě výzkumníci využili směs kovových materiálů, keramiky, teflonu a vláknových kompozitů.

Vědci chtějí jít dál a vyvinout i metamateriály, které budou odvádět také další typy záření, včetně viditelného světla. Zatím není jasné, jestli mohou dosáhnout všeho najednou. Tedy vytvořit objekt, který bude současně neviditelný v běžném světle, v radarových vlnách i třeba v infračerveném záření.

Opravdový plášť zatím ne

Profesor Pendry však předpokládá, že se podaří vytvořit plášť z metamateriálů, kterým půjde obalit bojové letadlo nebo tank. "Nemůžete ale chtít, aby neviditelný plášť byl příliš tenký. Nebude to nic, co by kolem vás vlálo ve větru," připomněl. Podle něj půjde o pevnou konstrukci.

Neviditelný obal zatím vždy po sobě zanechal v mikrovlnách stopu, někdy menší, jindy větší.
Neviditelný obal zatím vždy po sobě zanechal v mikrovlnách stopu, někdy menší, jindy větší. | Foto: Duke University

Vojáci se ostatně na financování tohoto výzkumu podílejí. Tímto způsobem by mohli skrýt svá letadla a vozidla, ale má to podstatnou nevýhodu: Ukrytý objekt by byl zcela odcloněný od okolního světa, a jeho posádka by proto nijak neviděla ven. Stroj by se tedy mohl pohybovat pouze po předem naprogramované dráze, bez ohledu na dění v okolí.

Nicméně by tímto způsobem šlo ukrývat vojenský materiál nebo celé budovy.

A to by se hodilo třeba i civilním architektům, kteří by takto mohli zamaskovat některé potřebné, ale oku neladící části domů.

Výzkum je v začátcích, takže až za několik let se ukáže, jestli se takovéto plány naplní.

 

Právě se děje

Další zprávy