Štěstí se dá koupit, zjistil nový výzkum

Josef Tuček
13. 9. 2006 0:05
Leicester - Žijete v bohaté zemi? Pak se cítíte šťastní, konstatuje britská studie spokojenosti obyvatel světa. Češi jsou 77. Uvnitř: Žebříček zemí.
Mapa světa podle životní spokojenosti obyvatel - čím tmavší barva, tím jsou šťastnější.
Mapa světa podle životní spokojenosti obyvatel - čím tmavší barva, tím jsou šťastnější. | Foto: Adrian White, University of Leicester

Různých průzkumů životní spokojenosti se už objevilo mnoho, ale s odlišnými závěry. Proto se Adrian White z Univerzity v Leicesteru rozhodl vytáhnout z nich získaná data o 178 státech a shrnout je do jediného výsledku.

Využil k tomu více než stovky dřívějších studií, v nichž na otázky týkající se pocitu životního štěstí a spokojenosti odpovídalo přes 80 000 obyvatel světa. Výhodou Whiteova přístupu je, že nabízí vyváženější perspektivu a omezuje náhodné výkyvy.

Na čem závisí štěstí?

První výsledky Whiteovy studie proskočily světovým tiskem v létě, nyní ji v souhrnné podobě připravil pro vědecký tisk.

White se v ní pokoušel přijít na to, na čem pocit štěstí závisí. Porovnával proto údaje sesbírané Organizací spojených národů, Světovou zdravotnickou organizací a dalšími institucemi. A to včetně dat oficiálně zveřejněných americkou zpravodajskou službou CIA.

Obyvatelé Dánska jsou podle výzkumu nejšťastnější na světě.
Obyvatelé Dánska jsou podle výzkumu nejšťastnější na světě. | Foto: www.visitcopenhagen.com

Vyšlo mu, že pocit životní spokojenosti je zpravidla nejvyšší v zemích, které mají značný hrubý domácí produkt na obyvatele, vysokou dobu dožití obyvatel a také systém vzdělávání dostupný pro většinu obyvatelstva.

To vše souvisí s penězi. Vždyť střední doba dožití odráží kvalitu zdravotnictví - a kvalitní zdravotnictví je nákladné. A totéž platí i pro financování široce přístupného školství.

Proto Adrian White vyvodil, že spokojenost a životní štěstí, ať se to komu líbí nebo nelíbí, závisí na bohatství země, v níž člověk žije.

Nejzajímavější výsledky

Na první příčce Whiteova žebříčku se umístilo Dánsko, následované Švýcarskem a Rakouskem. Naopak jako nejnešťastnější země světa vyšlo Burundi, předcházené Zimbabwe a Konžskou demokratickou republikou.

Česko skončilo na 77. místě. Tedy lépe než další postkomunistické země ve středu Evropy - Polsko (99. místo), Maďarsko (107.) a Slovensko (129.).

V soupisu šťastných se například Spojené státy dostaly na 23. místo, Německo na 35., Británie na 41., Francie na 62. a Rusko až na 167. příčku.

Africký stát Burundi skončil na posledním místě žebříčku štěstí. Sužují jej vnitřní ozbrojené konflikty, chudoba a hlad.
Africký stát Burundi skončil na posledním místě žebříčku štěstí. Sužují jej vnitřní ozbrojené konflikty, chudoba a hlad. | Foto: International Medical Corps

Štěstí nezávisí na ekologické ohleduplnosti

Whiteova studie se liší od některých dřívějších. Například Index šťastné planety sestavený ekologicky zaměřenou britskou společností New Economics Foundation (NEF) letos v létě představil zcela odlišné výsledky. V něm jako nejspokojenější vyšli obyvatelé malého tichomořského ostrůvku Vanuatu, a Češi skončili až na 128. místě (Čtěte ZDE). Jak je to možné?

Autoři NEF sestavovali svůj žebříček tak, že nejdříve pomocí dotazníků zjistili míru spokojenosti lidí. Poté ji však vydělili množstvím surovinových a dalších zdrojů, které obyvatelé dané země spotřebují. V jejich hodnocení tedy lépe vycházejí státy, které se chovají šetrně k životnímu prostředí. A na horší místo klesnou země, jejichž obyvatelé jsou sice také docela spokojeni se svým životem, ale chovají se neekologicky.

Ostatně Adrian White výsledků NEF rovněž využil. Nepřihlížel však ke konečným závěrům, nýbrž zařadil data z  dotazníků spokojenosti do podkladů pro svou studii.

Proč spokojení lidé páchají sebevraždy?

Žebříček štěstí přichází v době, kdy si sociologové, ekonomičtí výzkumníci a také politikové všímají toho, že pocit životní spokojenosti je pro lidi důležitější než makroekonomická čísla.

Je to překvapivé - obyvatelé severní Evropy jsou podle výzkumu šťastní, ale páchají sebevraždy.
Je to překvapivé - obyvatelé severní Evropy jsou podle výzkumu šťastní, ale páchají sebevraždy. | Foto: www.freeimages.co.uk

A tak Whiteovy výsledky zaujaly. A hned vzbudily i nesouhlasné diskuse. Jednu z nich zaznamenal britský časopis New Scientist. Jak je možné, ptali se kritikové, že země severní Evropy se umístily v žebříčku spokojenosti vysoko, ale přitom mají i mnoho sebevražd? Proč chtějí spokojení lidé dobrovolně odejít ze světa?

Adrian White na námitku odpověděl, že sebevraždy možná nesouvisí s kvalitou života, ale mají svůj původ v dlouhých a tmavých zimách, které jsou pro severské státy příznačné. "Připsal bych vyšší počet sebevražd spíše emocionální poruše způsobené ročním obdobím," odpověděl White.

Tento duševní stav psychiatři skutečně usilovně zkoumají. I v české odborné literatuře se označuje zkratkou SAD (seasonal affective disorder). Ale jestli se jím dá opravdu vysvětlit paradox sebevrahů ve "šťastných zemích", se teprve ukáže.

Statisticky bohatí, ale nešťastní

Žebříček spokojenosti nabízí i další paradoxy. Například malinká africká země Rovníková Guinea (jeden ze čtyř států, který nese slovo Guinea ve svém oficiálním názvu) má neuvěřitelně vysoký hrubý domácí produkt 50 000 dolarů na obyvatele. Tedy dvaapůlkrát víc než Česká republika. Je to dáno rozsáhlou těžbou a vývozem ropy.

Jenže Rovníkovou Guineu označila zpráva amerického Senátu za jeden z nejvíce zkorumpovaných států světa. Peníze za ropu mizí v zahraničních bankách. A průměrná doba dožití obyvatel dosahuje pouze 43 let.

Pak ovšem není divu, že tamní lidé skončili na žebříčku spokojenosti až na 135. místě. Evidentně jim není co závidět.

 

Právě se děje

Další zprávy