Převratné výsledky expedice na kanadský ostrov Ellemore v Severním ledovém oceánu zveřejnily jako první odborný časopis Nature a kanadský list Globe and Mail.
Co vlastně paleontologové našli? Pozůstatky přibližně 375 milionů let starého živočicha, který byl - zjednodušeně napsáno - napůl rybou a napůl už suchozemským tvorem. Byl rozhodujícím článkem ve vývoji zvířat směrem z moře na souš.
Ryba už lépe chodila, než plavala
Rybu nazvali vědci podivným jménem Tiktaalik roseae. Jde o výraz v jazyce Inuitů, kteří jsou téměř jedinými obyvateli této odlehlé a klimaticky drsné části Kanady. Jméno znamená v překladu "velká ryba plující v mělké vodě."
A v mělké vodě se dotyčný tvor podle všeho skutečně rád pohyboval. Měl ještě žábry a šupiny, ale jeho ploutve se už zvolna přetvářely v končetiny suchozemských zvířat. Měl už i plíce, žebra a zápěstí.
Ryba dokázala pomalu chodit, umožňovaly jí to svaly na ploutvích.
Zároveň však už nebyla schopná bez problémů plavat. "Žádná velká plavkyně už to nebyla. Často utíkala na souš, aby unikla predátorům," cituje Nature paleontologa Johna Maiseho z Přírodovědeckého muzea v New Yorku.
"To, co jsme nalezli, je přesně na půl cesty mezi rybou a suchozemskými obratlovci. Dosud jsme znali pouze starší tvory, kteří byli jednoznačně ještě rybami, anebo mladší, kteří už naopak měli prsty a už dobře chodili po zemi. Tento mezičlánek, který je přesně uprostřed, nám chyběl," řekl časopisu Nature jeden z objevitelů, profesor univerzity v Chicagu Neil Shubin.
Objev učinili vědci během oběda
Shubin přiznal, že po měsících usilovného hledání objevili zbytky Tiktaalik roseae zcela náhodou. Při obědě se jeden z nich podíval za sebe a najednou spatřil přední část jejího těla.
V době před více než 250 miliony lety existovalo v oblasti dnešního Severního ledového oceánu subtropické podnebí. Tiktaalik roseae podle paleontologů žila převážně na mělčinách, kde výška vodní hladiny nepřesahovala přibližně deset centimetrů.
