Liberec - Za pár měsíců budou zplodiny z automobilových motorů jedné americké firmy čistější: spousta škodlivin uvázne v textilii, přes kterou budou plyny odcházet.
Výrobní linku na tyto textilie dodala za deset milionů korun liberecká firma Elmarco. Vyvinula ji ve spolupráci s vědci z Technické univerzity v Liberci. Je to první průmyslová linka tohoto typu, kterou se jim podařilo prodat.
Strojní soukání sítí
Nanotechnologie
Označení nanotechnologie dnes zahrnuje prakticky všechny technologie, které pracují s částicemi, jejichž velikost se měří v nanometrech, neboli miliontinách milimetru, a blíží se tedy rozměrům molekul či atomů.
Jeden nanometr je zhruba délka deseti atomů vodíku. Viry měří od 20 do 300 nanometrů.
Nanotechnologie nacházejí široké uplatnění od elektroniky po medicínu: uměle vytvořené droboučké částice totiž mohou například přenášet léky přímo do nemocných buněk.
Zařízení, které textilie z nanovláken vyrábí, dostalo pojmenování Nanospider (Nanopavouk). Pracuje na světově unikátním principu vymyšleném na Technické univerzitě.
Textilie je vyrobena z nanovláken, tedy fakticky z vláken o průměru třeba jen 50 až 100 nanometrů (miliontin milimetru).
Vznikají tak, že elektrické pole "vytahuje" z roztoku nějakého polymeru tenounká vlákna. Z nich se odpařuje rozpouštědlo. "Pevná vlákna pak vytvářejí soudržnou vrstvu na jedné elektrodě," popisuje vedoucí řešitelského týmu Oldřich Jirsák, prorektor liberecké univerzity.
Zařízení Nanospider ročně vyrobí 5,9 milionu čtverečních metrů textilie z nanovláken.
Utajený zákazník
Kupec prvního stroje Nanospider zůstává v utajení.
"Náš zákazník si výrazně zvýší svoji konkurenceschopnost, a proto si zatím nepřeje být jmenován. Je to ovšem jedna z nejvýznamnějších amerických firem v oblasti filtrací. Její jméno budeme moci zveřejnit zhruba v polovině roku," vysvětluje šéf firmy Elmarco Ladislav Mareš.
A hned rozvádí dalekosáhlé plány: "Letos bychom chtěli prodat celkem pět podobných průmyslových linek. A zcela vážně mluvíme o tom, že v roce 2010 jich ročně budeme prodávat stovku."
Jeho firma se díky spolupráci s vysokoškolskými experty zabývá jak přímou produkcí nanovláken, tak i strojů na jejich výrobu. Textilie z nanovláken mohou mít nejrůznější využití. "Dokončujeme přípravu výroby materiálů pro zdravotnictví a také látek pro tlumení zvuku," říká Mareš.
Od obvazu po umělé tkáně
"Obvazem z nanovláken totiž projde vzduch, ale neproniknou jimi bakterie," vysvětluje výhody profesor Jirsák. "Ve materiálech pro pohlcování zvuku zase funguje nanovlákenná vrstva jako membrána. Zvukem se rozkmitá, přenese kmitání na další konstrukční část, třeba objemnou vrstvu z normálních vláken, která kmitání změní v teplo. Hluk se tak snižuje."
Oldřich Jirsák také předpokládá, že na konstrukcích z nanovláken by v budoucnu mohly růst buňky, z nichž by se vytvářely tkáně třeba pro transplantace. Podobným směrem se ubírá výzkum i v zahraničí. Zatím je však od něj do běžné praxe daleko.
| Článek o tom, jak počítačové hry léčí traumatizované vojáky, a další příspěvky z rubriky Věda najdete ZDE. |
