Vladimír Špidla je český politik a bývalý premiér, člen České strany sociálně demokratické.
V politice se začal angažovat po sametové revoluci, tři roky působil jako šéf ČSSD a během nich byl dva roky také premiérem. Jeho posledním výrazným politickým úkolem byla účast v Evropské komisi. Před posledními sněmovními volbami na podzim 2013 byl součástí stínové vlády Bohuslava Sobotky na postu ministra životního prostředí, avšak povolební výsledek ho do ministerského křesla neuvedl.
Je členem předsednictva Strany evropských socialistů.
Špidla v ČSSD
Po roce 1989 se Vladimír Špidla aktivně zajímal o politiku, v Jižních Čechách se objevil jak v Občanském fóru, tak při obnově strany sociální demokracie. Jako poslanec za ČSSD byl zvolen do Parlamentu ČR v roce 1996. Do té doby působil ve vedení Jindřichova Hradce, v letech 1991 až 1996 byl ředitelem Úřadu práce v Hradci Králové.
V roce 1998 se po předčasných volbách a opoziční smlouvě ČSSD pod vedením Miloše Zemana ujala vlády. Špidla se stal prvním místopředsedou vlády a zastával pozici ministra práce a sociálních věcí. Protože Zeman v roce 2001 neobhajoval post předsedy ČSSD, uvolnil se prostor pro Špidlu, který byl do této funkce zvolen. Po volbách v následujícím roce ČSSD jasně vyhrála a Špidla se premiérem nové vlády. Za jeho vedení se sociálním demokratům nepovedlo prosadit Miloše Zemana v nepřímé volbě do prezidentského úřadu.
Ve všech vrcholných pozicích skončil předčasně v létě 2004. Příčinou byl výrazný neúspěch sociální demokracie ve volbách do evropského parlamentu a také zamítnutí Špidlovy koncepce stojedničkové koaliční vlády výkonným výborem, a tak podal demisi.
Následující Špidlovy kroky vedly do Evropské unie. Od listopadu 2004 do února 2010 působil v Evropské komisi jako komisař EU pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti.
Figuroval ve stínové vládě Bohuslava Sobotky před sněmovními volbami 2013, a to na postu ministra pro životní prostředí.
Osobní život
Narodil se 22. dubna 1951 v Praze. Na Filozofické Fakultě Univerzity Karlovy vystudoval v 70. letech obor Historie a prehistorie. Titul PhDr. získal po rigorózní zkoušce v roce 1976 s diplomovou prací Založení Živnobanky.
Je ženatý, má čtyři děti.
