Mostecká uhelná

7. 3. 2012 10:35
Mostecká uhelná společnost (MUS) se stala takřka encyklopedickým případem tunelování státních podniků určených k privatizaci.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Mostecká uhelná společnost (MUS) se stala takřka encyklopedickým případem tunelování státních podniků určených k privatizaci. Kauza je ojedinělá v tom, že na rozdíl od většiny podobných případů má soudní dohru. O to pozoruhodnější je, že jejím těžištěm není Česká republika nýbrž Švýcarsko.

V květnu 2013 začalo soudní přelíčení ohledně Mostecké uhelné společnosti ve švýcarské Bellinzoně. Obžalováni jsou Antonín Koláček, Oldřich Klimecký, Petr Kraus, Marek Čmejla, Jiří Diviš a Belgičan Jacques de Groote pro podezření z praní špinavých peněz a korupce.

Obhájci zatím před švýcarskými soudci argumentují tím, že kvůli souběženému vyšetřování v ČR nemohou jejich lidé vypovídat. Dalším důkazem je záznam výslechů Zemana, Mertlíka a Grégra, který má potvrdit, že stát nebyl poškozen.

Proces má trvat do 12. července 2013.

Průběh privatizace Mostecké uhelné

Privatizace MUS byl dokončena v roce 1998. Za scénář byl zvolen postup, kdy se majetek nejdříve převedl do dnes již neexistujícího Fondu národního majetku (FNM), ten následně vložil majetek do akcií, které poté přeprodal.

V případě MUS, dle obvinění švýcarskou prokuraturou, jež se do vyšetřování zapojila kvůli faktu, že peníze vyvedené ze společnosti směřovaly právě tam, skupovali akcie manažeři MUS, kteří přitom za tímto účelem zneužívali její majetek. Mělo se jednat především o skupinu lidí kolem Antonína Koláčka. Ten je v současnosti jedním z obviněných.

V kauze figuruje celá řada politiků; o situaci, kdy hrozila ztráta státní majority v podniku, byla tehdejší úřednická vláda Josefa Tošovského včas informována, a to na základě zpráv tajných služeb. Stát (FNM) si totiž z celkového objemu vydaných akcií ponechal 46%.

Ty k ovládání stačily, protože zbytek akcií byl rozdroben mezi drobnými akcionáři, především obcemi z dotčených těžebních lokalit. Tyto rozdrobené akcie však, patrně za vydatné pomoci příslušných starostů, shromáždili budoucí majoritní akcionáři Koláček a spol.

Z politické galerie se evidentně angažovala skupina lidí kolem ČSSD; společnost zbrojaře Pavla Musely, přítele Stanislava Grosse, Torrence Trading, získala za pomoc při privatizaci MUS odměnu 5 milionů dolarů od Investenergy S.A., registrované ve Švýcarsku a provázané s Appian Group. Do těchto společností přelil peníze z MUS právě Koláček. Od FNM pak koupil oněch zbylých 46 % akcií za 650 milionů korun. O několik let později přitom bylo 49 % akcií MUS přeprodáno Pavlu Tykačovi již za 10 miliard korun.

Tykač má dnes podíl ve skupině Czech Coal, která vlastní bývalé majetky MUS. Švýcarská prokuratura obvinila z praní špinavých peněz, mimo Koláčka a jiných, i dalšího bývalého majoritní akcionáře této společnosti Luboše Měkotu. Ten však v březnu 2013 zemřel ve věku 55 let na srdeční příhodu, jeho trestní stíhání tak bylo zastaveno.

 

Právě se děje

Další zprávy