Praha - Poslední start ve Světovém poháru vyšel české biatlonové jeničce na výbornou: Veronika Vítková dosáhla nejlepšího výsledku v sezoně díky 9. místu ve stíhacím závodě a ze třech startů na Holmenkollenu vytěžila nejvíce bodů do celkového pořadí z jednoho místa v historii.
Ve všech třech závodech udržela kontakt s elitou a skončila do 14. místa. Přesto se členka Xpower Profi Teamu rozhodla neodcestovat na další podnik Světového poháru do Finska a raději absolvuje vysokohorské soustředění v Ridnaun. Důvod je jasný: finální příprava na vrchol sezony v podobě mistrovství světa, které začíná 29. února.
Veroniko, vaše poslední účast ve Světovém poháru dopadla skvěle. V čem se lišil podnik na Holmenkollenu od předchozích závodů?
V.V.: Když jsme se vrátili z italské Anterselvy, kde se konal předchozí podnik Světového poháru, tak jsme měli něco málo přes týden pauzu. Dostala jsem dva dny úplného volna a potom jsem se zase začala lehce pohybovat. Udělali jsme pár dlouhých tréninků se speciální sílou, nešli jsme vůbec do žádných rychlostí, a zkusili jsme si i odpočinout od flinty, takže jsem vlastně doma střílet za ten týden nebyla ani jednou. Trenér mi totiž říkal, že při tréninku to stejně umím, jen to musím převést do závodů. V Norsku se mi to podařilo a ukázalo se, že i z lehčích tréninků se dají zajet dobré výsledky.
Čtěte také:
Čeští biatlonisté zazářili. Šlesingr pátý, Soukup sedmý
Vítková zajela 13. místem nejlepší český výsledek
Pomohly vám tyto výsledky po psychické stránce?
V.V.: Ano, psychická stránka je u biatlonu velmi důležitá. Po sprintu na Holmenkollenu jsem si začala věřit ve střelbě a pak to bylo všechno o kus jednodušší. Každý dobrý výsledek povzbudí a myslím si, že to přišlo v pravou chvíli. Teď můžu do závodů na mistrovství světa, které se blíží, jít s tím, že jde jezdit se světovou špičkou.
Když se podíváte na běžeckou a střeleckou stránku vašeho výkonu, jste s oběma spokojená, nebo vidíte ještě někde výraznější rezervy?
V.V.: Spokojená jsem jenom se střeleckou stránkou, tam jsem konečně dokázala udělat to, co dělám na tréninku, kde jsem téměř bezchybná. Po běžecké stránce je sice oproti třeba loňskému roku velký pokrok, ale pořád to není ono… Konce závodů mi ještě pořád moc nejdou, vždy mi dojdou síly a na tom je potřeba ještě hodně zapracovat.
V Oslu jste nasbírala největší počet bodů, udržela jste kontakt se světovou elitou. Je to náznak toho, že vaše forma se stupňuje směrem k vrcholu sezony, kterým bude světový šampionát?
V.V.: Doufám, že tomu tak je (usmívá se). Po posledním Světovém poháru jsem si lehce odpočinula, padla do rukou fyzioterapeuta Richarda Jisla, který mi pomohl z únavy, a po dvou dnech jsem začala zase s tréninkem. Ale nebylo to o vysoké intenzitě, spíše dlouhé tréninky se speciální sílou.
Kvůli blížícímu se mistrovství světa jste se rozhodla vynechat poslední podnik Světového poháru a raději trénovat. Nemrzí vás, že nemůžete sbírat body po vydařených závodech v Norsku i ve Finsku?
V.V.: Trochu mě mrzí, že přijdu o body do celkového pořadí, ale na druhou stranu si říkám, že vlastně od té doby co jsme začali závodit, jsme neměli možnost trénovat. Buď jsme závodili a nebo odpočívali po závodech… Tak si myslím, že blok tréninku mi jenom prospěje!
Vysokohorská příprava těsně před šampionátem byla ve vašem dlouhodobém plánu pro letošní sezonu?
V.V.: Ano, bylo to takhle naplánované už před sezónou. Letos jsme se s trenérem rozhodli, že vyzkoušíme nějaký nový styl přípravy, a to nejen teď před světovým šampionátem. Vlastně už od jara děláme trochu jiné věci než roky předtím. Chceme vyzkoušet, jak to bude fungovat, abychom věděli, co a jak dělat pro mistrovství světa příští rok, které se koná v Novém Městě na Moravě. A pak také samozřejmě směrem k olympijským hrám v Soči.
Proč padla volba na přípravu v Ridnaun?
V.V.: Ridnaun se nachází ve vysoké nadmořské výšce kolem 1800 metrů nad mořem. Po tomhle soustředění by tělo mělo nabrat velké množství červených krvinek a po příjezdu do nižší nadmořské výšky by forma měla jít nahoru.
Jaký je váš kompletní program do začátku mistrovství světa?
V.V.: Příprava bude zaměřená hlavně na sílu, a to jak obecnou tak speciální. Ze začátku to budou dlouhé tréninky, spíše v nižší intenzitě, druhá polovina přípravy bude postavena na kratších, ale zato rychlých trénincích. Vše to bude samozřejmě komplexní, tedy se střelbou. V Ridnaun strávím 14 dní a potom se vrátíme ještě asi na pět dní domů, kde budu už jen odpočívat. Dám si maximálně dva nějaké lehčí tréninky… 27. února pak odjedeme na mistrovství světa.
Jak se vůbec na šampionát těšíte? Máte na Ruhpolding dobré vzpomínky, váže se vám k tomuto místu něco?
V.V.: Do Ruhpoldingu se těším. V roce 2008 jsem se tam zúčastnila juniorského mistrovství světa, ze kterého jsem si přivezla stříbrnou medaili ze stíhacího závodu. Z letošního seniorského šampionátu pojedu spokojená s výsledky do patnáctého místa.
Jakých závodů se na mistrovství světa zúčastníte a na který se těšíte nejvíc?
V.V.: Měla bych se zúčastnit všech závodů. Jako první je na programu smíšená štafeta, potom sprint, stíhačka, vytrvalostní závod a nakonec ženská štafeta. Jede se tam i závod s hromadným startem, ve kterém startuje prvních patnáct biatlonistek z celkového pořadí Světového poháru a patnáct nejlepších ze závodů mistrovství světa. Takže doufám, že i tohoto závodu se zúčastním.
