Karlovy Vary - Už před šampionátem ohlásila, že mistrovství světa pro ní bude poslední akcí za reprezentaci. Nejzkušenější hráčka českého výběru Ivana Večeřová prožije rozlučku, o které se jí určitě ani nesnilo.
České basketbalistky si v neděli před 'svými' fanoušky zahrají finále MS. A jednatřicetiletá pivotka k tomu v sobotním semifinále proti Bělorusku přispěla velkou měrou.
Nejenomže si připsala osm bodů a osm doskoků, na hřišti strávila 34 minut, tedy nejvíce z českých podkošových hráček, a sváděla nelítostné boje s největšími oporami soupeře Anastasií Veramejenkovou a Jelenou Levčenkovou.
Čtěte také:
Pohádka pokračuje: Basketbalistky ve finále čeká USA
Blažek: Američanky? Na ty se recept bude hledat těžce
Milujeme Hanku Horákovou! Ale vlastně všechny
V pětiminutovém prodloužení navíc vstřelila důležité dva trestné hody a v závěrečné útočné akci Bělorusek si připsala klíčový doskok.
"Před prodloužením jsme si řekly, že je lepší dneska vydřít za pět minut stříbro, než dřít v neděli nových čtyřicet minut na bronz. Hecly jsme se. Po pěti minutách soustředění máme jistotu medaile," radovala se hráčka, která se chystá v barvách Valosunu Brno na poslední sezonu v kariéře.
Ivano, jak vám je po tak vypjaté koncovce?
Dneska jsem ohromně šťastná. Hned po zápase jsem myslela na svoje nejbližší. Mámě jsem poslala pusu.
Po většinu zápasu jste sváděla tvrdé souboje s vysokými pivotkami soupeře. V prodloužení jste dokonce dostala loktem do obličeje...
Moje slzy ale přišly už před zápasem. Ve čtyři hodiny ráno jsem si dala prášek na spaní, abych mohla usnout. A ráno v osm hodin jsem už šla na masáž. Jdu do všeho naplno. Nyní jsem psychicky vyčerpaná. Sama nevím, kde jsem našla sílu, všichni mě drží.
Co jste si říkala, když jste se nedokázali v první čtvrtině dlouho prosadit?
Je pravda, že na začátku jsme nehrály vůbec dobře, náš projev byl ztuhlý. Ale publikum nás zvedlo a bojovali jsme.
Předvedla jste několik důležitých doskoků a bloků. Za nepříznivého stavu dvě minuty před koncem v prodloužení jste navíc proměnila oba trestné hody...
Byly to asi dvě nejdůležitější šestky v mém životě. Říkala jsem si musím, musím. A proměnila jsem je, vzbudilo se totiž ve mně úplně všechno.
Od té doby jste už vedení nepustily a postoupily do finále. Představovala jste si takovou rozlučku s reprezentační kariérou?
Je to úžasné. Jsem ráda, že jsme se sešly taková parta. Bude se mně krásně končit.
