Praha - Hned dvě radosti z jednoho gólu prožíval v pondělním utkání s Litvínovem třinecký útočník Jan Peterek.
Jeho trefa na 3:1 ve 45. minutě pojistila náskok Ocelářů a notně přispěla k definitivě postupu do semifinále.
Zároveň tím posunul své jméno do elitního Klubu hokejových střelců deníku Sport, neboť zaokrouhlil součet svých extraligových a reprezentačních branek na úctyhodných 250 zásahů. Stal se jeho 59. členem.
"Moc to nesleduju. Rodina mi říkala, že potřebuju ještě dva. Je dobře, že to je za mnou. Je to super, že se to našlo," usmíval se Peterek, který kromě Třince oblékal také extraligový dres Trenčína, Vítkovic a Havířova.
Čtěte také:
Dalším semifinalistou je Třinec. Liberec se zachránil
Vítkovice jdou díky bezchybnému Málkovi do semifinále
Daleko víc však zkušeného harcovníka těšil postup do semifinále. "Byly tam trošku pochybnosti, abychom to první kolo zvládli. Ale jasně jsme ukázali, že tohle mužstvo sílu má. Když v tom budeme pokračovat, tak to bude jen dobře," oddechl si stejně jako celý Třinec, který do play off vstupoval jako vítěz základní části a tedy velký favorit.
Dokonaný obrat
Lépe však šesté čtvrtfinále začali domácí, když se ve 2. minutě trefil Stříteský. "Vletěli na nás od první minuty, taky dali hned gól. Bylo dobře, že jsme vydrželi. Oni neproměnili další šance a bylo to jen 0:1. Pak už se to vyrovnalo a začal jsem věřit, že je porazíme," řekl Peterek.
Na konci druhé třetiny Slezané obrat dokonali. "Náš spasitel Adamský to nakopnul a vystřelil. On to má z té rychlosti a spadlo to tam. I Vojta Polák to udělal nádherně, to byl rozhodující gól na 2:1. Jsem strašně šťastný. Nechávat to na poslední zápas, kdy máme všichni stejné šance, to by byl hazard," přiznal radost i úlevu devětatřicetiletý centr.
Peterek na svých 250 gólů potřeboval 960 utkání. "Mám to spíš za vytrvalost, hraju to nějaký pátek a za to dlouhé období mi to tam spadlo," komentuje svou bilanci s úsměvem. Drtivá většina z nich - 955 - byla extraligových a jen pětkrát oblékl reprezentační dres. V něm se mu trefit alespoň jednou přece jen poštěstilo. "Mám jen pět startů, vytáhl mě na stará kolena pan Hadamczik. Jel jsem na Švédské hry, dařilo se mi s Jardou Kudrnou a Blažkem. Bylo to něco navíc," vzpomíná na štaci v národním týmu.
Přes svůj hokejově vysoký věk Peterek stále dokazuje svou velkou kvalitu a fyzickou odolnost. I proto se ještě do důchodu rozhodně nechystá. "Já se cítím jako mladý kluk. Nevnímám, kolik mi je let. Cítím se stejně jako kluci, kterým je 22, 25 let. Budu hrát ještě dlouho," slibuje.
