Praha - Na účtu jim přibývají týdně miliony, cestují soukromými tryskáči a luxusními limuzínami, své zdraví mají pojištěno astronomickými částkami, přesto jej fotbalové hvězdy svěřují do rukou tajemné ženy žijící poblíž Bělehradu v naději na zázračné uzdravení.
Léčitelka Mariana Kovacevicová (či Kovačevičová) a její kůra koňskou placentou si během pár dnů získala světový věhlas.
Údajně má urychlovat zotavení poraněných tkání. Humbuk kolem placenty vyvolal nejprve útočník Arsenalu Robin Van Persie, jenž na radu kapitána PSV Eindhoven Danka Lazoviče zamířil do Bělehradu s poškozenými vazy v kotníku.
Čtěte také: Van Persie využije bizarní léčbu. Placentou na Balkáně
Následovali další: mj. hvězda Chelsea Frank Lampard, dále Yossi Benayoun, Albert Riera z Liverpoolu, či Nigel De Jong, Vincent Kompany a Pablo Zabaleta z Manchesteru City. Ti všichni odcestovali na Balkán s požehnáním klubových lékařů a vedení.
Hráči si výsledky "léčby" velmi pochvalují, české lékařské kapacity však "zázračnou kůru", která podle deníku Daily Mail přijde na 3000 euro, velmi zpochybňují.
Koňská placenta má být podle zpráv z tisku dobrá proto, že obsahuje kmenové buňky, které se dokážou měnit v různé buňky těla a obnovovat poškozenou tkáň.
Nemohou ji najít
Kdyby ovšem tajemná žena dokázala navést koňské kmenové buňky k tomu, aby léčily lidské tkáně, jistě by si zasloužila Nobelovu cenu. Jen by ji asi nebylo kam doručit. Podle zprávy britského fotbalového serveru football.co.uk po ženě už marně pátrají srbské úřady, které se o její existenci dozvěděly rovněž z médií, a chtějí po ní, aby z peněz od sportovců zaplatila daně.
Může však tajemná léčba sportovcům opravdu pomoci?
Při hledání odpovědi je vhodné od sebe pečlivě oddělit pojmy placenta a kmenové buňky.
Ceněná od starého Řecka
Placenta je orgánem, který vzniká dočasně v děloze, obaluje dorůstající plod, zásobuje jej kyslíkem, živinami a odvádí zplodiny z jeho metabolismu.
"Placenta se používala pro hojení už ve starověkém Řecku. Je to biologicky nesmírně hodnotná tkáň, obsahuje živiny a hormony, které zřejmě terapii prospívají," říká Miroslav Kučera, profesor sportovní a rehabilitační medicíny z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Jak dodává, dnes v zahraničí různé farmaceutické firmy využívají lidskou placentu, která vychází z těla matky po porodu, ale používala se také placenta z ovcí nebo koz. "O využívání koňské placenty jsem myslím nikdy neslyšel," zamýšlí se profesor Kučera.
Rychlejší hojení
Význam hojivé masti z placenty rozhodně nechce snižovat. "Může urychlit hojení, třeba namoženého svalu. Ale přetržený vaz v kotníku bych jenom masti nesvěřil, u takového případu bývá obvykle potřebná operace a sešití," zdůrazňuje.
Proč je tajemná srbská léčitelka tak přitažlivá pro fotbalisty, když stejnou terapii by mohl poskytnout i kdokoli jiný?
"Viděl bych to na psychický efekt, osobnostní kouzlo toho, kdo léčí, jeho cit v rukou," soudí profesor Kučera.
V masti se kmenové buňky neuplatní
V placentě a zejména pupečníku, kterým je spojena s plodem, jsou však rovněž kmenové buňky. To jsou takové, které se dokážou přeměňovat v jiné buňky těla a lékaři se snaží naučit se je využívat při opravě orgánů.
"Mast z kobylí placenty? Dokážu si představit, že nějaké její složky třeba snižují bolestivost. Ale nedomnívám se, že by se koňské kmenové buňky z ní uplatnily při regeneraci lidských tkání," pochybuje Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd v Praze a specialistka na buněčné terapie.
Shodou okolností měl tým profesorky Sykové v minulých dnech na programu také operaci chronicky poraněného kolena fotbalisty a využil při tom kmenové buňky.
Kostní dřeň je slibnější
"Nechci uvádět jméno sportovce ani další podrobnosti, protože zatím neznáme výsledky," říká Eva Syková. Zdůrazňuje však, že lékaři nepoužili kmenové buňky zvířecí, ale lidské, odebrané dotyčnému pacientovi z jeho kostní dřeně.
V minulých měsících lékaři z jejího týmu úspěšně využili kmenové buňky při léčení deseti pacientů s těžkou cukrovkou. V jejím důsledku se nemocným uzavírají tepny v dolních končetinách, takže mohou přijít o nohu. Kmenové buňky injekčně vnesené do lýtkového svalu pomohly založit fungující cévy a odvrátit amputaci.
Takové jsou možnosti budoucího využití kmenových buněk, na nichž lékaři pracují. Masti z placenty pro tyto účely nepoužívají.
