Praha - Po čtyřech letech přivede jako kapitán český tým do zápasu základní skupiny Ligy mistrů.
Šestatřicetiletý špílmachr plzeňské Viktorie Pavel Horváth tak se svým týmem zažije něco, v co už podle svých slov ani nedoufal.
Po výhře 2:1 v odvetném zápase play off proti FC Kodaň si mohl Horváth užívat toho, co je mu nejvíc vlastní. Přestože kvůli vysílení zápas nedohrál, po zápase si našel čas na své tradiční oslavy před fanoušky, jimž předvedl i populárního tučňáka.
Čtěte také:
Plzeň dorazila sebevědomou Kodaň a jde do Ligy mistrů
Vrba: Fandové mohou mít po dlouhé době z fotbalu radost
Nohy, na nichž visí 226 milionů. Kdysi byly za pakatel
"Jsem strašně šťastnej, že jsme to dokázali a že se nám to povedlo. Myslim si, že to úspěch pro celej českej fotbal, ale hlavně pro Plzeň. Teď jsme všichni hrozně šťastní," řekl Horváth po zápase novinářům.
"Nejen ten zápas, ale i ten celkovej úspěch řadim hodně vysoko. Dostat se s českym mužstvem, ne s eskem na začátku, do Ligy mistrů je neskutečný a já věřim, že to jak my, tak veřejnost doceníme v následujících dnech a dobách," dodal.
Pavle, v šesti zápasech jste v předkolech šestkrát vyhráli. Čím si to vysvětlujete?
Měli jsme na naší cestě i to štěstí, který bylo potřeba. Že jsme nenarazili na nějakej Villarreal nebo podobnej mančaft. Myslim si, že jsme sice hráli s mužstvama, který by měly bejt lepší než my, ale ve většině těch zápasů jsme byli lepší my. Hlavně v těch situacích, kdy na hřišti padaly góly. Ta cesta nebyla jednoduchá, bylo to spoustu zápasů.
Už jste přemýšlel, jak tento mimořádný úspěch pro český fotbal oslavíte?
Nic velkýho, jedeme na hotel, máme každej pokoj. Myslim si ale, že se určitě sejdem a možná si dáme dvě piva. Ale nikam do města nepůjdeme, protože v pondělí je zápas se Spartou. Bohužel, nebo možná bohudík. Myslim si, že toho času na tu oslavu bude ještě dost. Zbejvá Sparta, pak je tam pauza, takže si tam nějakou chvilku pro sebe uděláme.
Fanoušci před zápasem vyslovovali, že by rádi hráli s Barcelonou, trenér Vrba by kvůli nim chtěl hrát s Bayernem. Co vy?
Já bych teďka jel rád do Plzně a lehnul si, nó. Fanoušci by rádi Španěly a Angličany, ale Španěly já moc ne. Pro nás by byli ideální nějací Němci, Italové, to je spíš takovej fotbal, kterej by nám mohl vyhovovat. Los je zejtra (ve čtvrtek)? Tak si vsadíme na něco a uvidíme. Myslim si, že tam těch třicet jedna mančaftů není celkem špatnejch, takže si moc vybírat nebudem, ale věřim tomu, že nám někoho atraktivního přidělej a že ten stadion bude zase plnej.
Jak se vám vůbec hrálo před takovým publikem?
Mně se bohužel tenhle zápas nepoved, neodehrál jsem ho tak, jak bych si přál. Bohužel jsem byl v takovym stavu, v jakym jsem ho odehrál, ale dneska ty osobní cíle šly uplně stranou.
A jak byste zhodnotil tu atmosféru, kterou vám tady fanoušci vytvořili?
Někteří diváci odpovídali na Červená, bílá Plzeň. Bylo to takový trošku chaotický, ale já věřim, že si do příště zvyknou a že to bude lepší. Ta atmosféra ale pro nás byla skvělá, nezvyklá a i to na nás v první půli působilo, protože jsme se neslyšeli. Couvali jsme, ustupovali před těma jejich obráncema, nechali jsme je dojít až na půlku a museli se bránit. Zaplaťpánbů že to bylo plný, ale i my si na to musíme zvyknout.
Takže vám nevadí, že se budou hrát vaše domácí zápasy v Lize mistrů znovu tady.
Dneska někdo v kabině řikal, že bysme ty zápasy měli hrát tady, že ten náš stadion nesplňuje ty kritéria. Možná předbíhám, nevim, jak to bude.
Říkal jste, že se vám moc nedařilo. Bylo to tím vedrem, které tu i přes pozdní hodiny bylo?
Cejtil jsem se strašně, v patnáctý minutě jsem měl křeč do lejtka a o půli jsem trošku přemejšlel, že se na to vybodnu, protože jsem se fakt cejtil blbě. Ale pak se mnou Robert (Beneš - fyzioterapeut týmu) trošku zacvičil a naštěstí to povolilo, takže jsem byl schopnej aspoň druhou půli odchodit.
První poločas se vám ale stejně jako v Plzni proti Trondheimu příliš nepodařil. Čím to?
Zase jsme začli trošku jinak, než jsme si řekli. Byli jsme takovi zaskočení, moc jsme se neposlouchali na hřišti a bylo to takový rozháraný. Byli jsme hodně dlouhý a dávali jsme Kodani hodně místa. Naštěstí jsme ale dostali zase jenom jeden gól. Druhou půli jsme začali líp bránit, udrželi jsme balón na kopačkách a myslím si, že i Kodani došly síly, protože to počasí bylo víc než neskutečný. Já nevim, jak jste se potili vy, ale já jsem se potil strašně a to nemám co, že jo.
Co se dělo v kabině o poločase? Proti Trondheiumu musel trenér Vrba i vy mužstvu hodně domlouvat.
Já teďka nemám moc náladu, nemůžu moc dejchat, vy tady vydejcháváte hrozně vzduch. Ne vážně, v kabině se nic zvlášního neřikalo.
Jak pro vás bude těžké přeorientovat se na ligu, v níž už v pondělí přivítáte doma Spartu?
Máme čtyři dny, teď bych měl jít na krev, nebo na něco a pak uvidim, jak mi bude. Sparta má ještě zápas zejtra (ve čtvrtek proti Vasluji), takže jako by máme výhodu. Já doufám, že nás ten velkej úspěch nakopne.
Letos Plzeň získala ligový titul, navíc postoupila do Ligy mistrů. Co je pro vás víc?
Pro region Plzeň je ten titul obrovskej úspěch, protože vyhrát českou ligu je tady u nás nejvíc. Ale z pohledu českýho fanouška obecně je tohle něco asi ještě víc. Těch zápasů sice nebylo tolik, ale ta prestiž je obrovská, všichni o tý Lize mistrů sníme. Mě teď akorát mrzí, že nebudu moc jezdit do Přeštic v úterý a ve středu za známejma do garáže se koukat, tak doufám, že tam oni budou z garáže fandit mně a že jim budu moc zamávat do televize.
