Však také mladičký Libanonec Vatche Nikoghossian není žádný běžný školák. Tvrdí to alespoň jeho otec Albert a zároveň Čen Čao-jang, jeho čínský mentor bojového umění wušu.
"Poprvé jsem ho viděl před čtyřmi lety a z jeho pohybů, těla a vystupování jsem viděl, že v sobě něco má," říká Čen. "Může se stát hvězdou, potřebujeme jen čas a hodně tvrdé práce." Nejmladší soutěžící v nekontaktní formě wušu, jež se letos poprvé představilo na Asijských hrách v katarském Dauhá, je také jedním z nejpopulárněšjších.
| SPECIÁL Asijské hry: tak trochu jiná olympiáda Projděte si s deníkem Aktuálně.cz speciál k Asijským hrám, největšímu sportovnímu svátku pro 3 miliardy lidí. Výsledky, zajímavosti, politika. |
Měří jen 1,35 metru, takže jeho kyj vedle něho vypadá dvojnásob veliký, ale jak vešel na žíněnku, diváci mu okamžitě aplaudovali. On sám však se sestavou spokojen nebyl.
"Bylo to hrozné, hrozné. Pokazil jsem všechny složitější pohyby," říká o soutěži, kde nakonec skončil poslední. "Ale ještě nějakých pár Asijských her mám před sebou. Jsem malý a dostal jsem známku 7,80; až budu starší, budu mít 9,80."
K tomu mu má dopomoci spousta tréninku. Dosud cvičí až dvě a půl hodiny každý den. "Na začátku jsem jenom chtěl, aby měl dobrou fyzičku," říká jeho otec.
"Když ale Mistr Čen řekl, že by z něho jednou mohla vyrůst hvězda, řekl jsem si, že bez pomoci rodičů nedokáže nic. Někdy je to složité, třeba se rozpláče. Ale když pak přijede někam na velkou soutěž, chce trénovat ještě víc. Včera se třásl, byl hrozně nervózní a ptal se, jak se může dál zlepšovat, 'vždyť tady je každý lepší než já?'"
Na letošním juniorském mistrovství světa v Malajsii skončil osmý. Aby se do dějiště svého prvnho velkého závodu dostal, musel jej otec provézt z Bejrútu ostřelovanou dálnicí do syrského Damašku; jinudy to kvůli izraelské blokádě nešlo. "Někdy je to těžké, ale Vatche je silný kluk," žíká Čen. "Je jiný než ostatní, chápe, co musí udělat."
Mimo žíněnku se však Vatche od svých vrstevníků tolik neliší. Když pro něho Asisjké hry skončily, řekl, že si bude "normálně hrát jako ostatní" a pak půjde na několik posledních dnů před vánočními prázninami do školy.
"Ve škole se mi trochu smějí, ale také třeba chtějí, abych jim ukázal různé pohyby. Na prázdniny se ale moc netěším," říká Vatche. "Musím toho spostu dohánět do školy."
Jasno má v tom, že chce jednou začít s kontaktní formou wu-šu. "Rozhodně, až mi bude kolem 21. Až na tom budu úplně nejlépe, začnu s kontaktem," říká. "Musím ale napřed projít všemi fázemi přípravy a v každé z nich se zlepšovat."
