Mládě jako zbraň. I taková je otcovská láska zvířat

Zahraničí Zahraničí
15. 6. 2010 7:50
Makakové v severní Africe spolu komunikují díkytomu, že samci si ukazují mladé
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Göttingen - Já mám tři děti. A já mám čtyři děti, vzpomíná na "soupeření" svých mužských kolegů Julia Fischerová z Německého centra primátů v Göttingenu.

Fischerová je podle listu The New York Times daleka toho, aby hledala příliš těsné paralely mezi chováním svých kolegů a primátů. Přesto ji tento "souboj" přivedl na myšlenky o chování "jejích" makaků berberských. Žádný ze samců neměl totiž tolik respektu a vyšší status než ten, který v kožichu s sebou vláčí mládě.

Bez dítěte ani ránu

V posledním vydání odborného časopisu Chování zvířat (Animal Behaviour) popsal tým doktorky Fischerové, jak využívají makakové svá mláďata jako "drahocennou sociální zbraň". Chceš se kamarádit s místním "bossem"? Přines dítě. Chceš posílit vazby mezi samci ve skupině? Nezapomeň dítě.

Přitom nezáleží, zda jde o vlastní dítě. Hlavně, že má "ten roztomilý čumáček", kterému dospělí makakové nedokážou odolat.

Otcovské "city" nechovají k mláďatům jen makakové. Většina ptačích párů se střídá jak v sezení na vejcích, tak v následném shánění potravy pro mladé. Ale u některých větších neletavých druhů, jako jsou emuové, je často otec tím jediným, kdo se o hnízdo stará. Podle vědců tento způsob péče o mláďata se datuje až k slavným předchůdcům ptáků - dinosaurům.

Proč někteří samečkové mají otcovské sklony, zatímco jiní prchají hned po koitu? Důvodů je celá řada.

U 90 procent druhů savců je běžná promiskuita a otcovství je nejisté. Samečkům tak chybí impuls, proč o mládě pečovat. Nicméně zajímavé je, že ve zbylých deseti "tatínkovských" procentech jsou bezmála všichni známí světoví primáti.

Primátoložka Sarah Hrdy dává za příklad populace drobných opiček - tamarínů a kosmanů. Reakce samečků na těhotenství partnerky je velmi silná.

Zasáhne je vlna hormonů a začnou výrazně přibírat na váze - to aby zvládli "všechno to zvedání". Tamaríni a kosmani mají zpravidla dvojčata, která dohromady váží pětinu toho co sameček. A než se osamostatní, čeká se, že je bude sameček celou dobu nosit.

Zvládnu mládě, zvládnu stres

U berberských makaků je ale "péče" o mláďata způsobena jinými impulsy, než potřebou ukázat otcovské city. Nejvyšší sezónou "obchodování s dětmi" je jaro. Samečci berou mláďata matkám a přinášejí je zpět jen ve chvíli, kdy křičí a potřebují nakrmit. Jinak jej nosí s sebou a ukazují je ostatním samečkům.

"Když nemají mláďata, nemohou spolu komunikovat," upozorňuje doktorka Fischerová. Původně se vědci domnívali, že chování mladých má na makaky uklidňující účinek. Opak je pravdou. S dítětem v tlapách hladina stresových hormonů u makaků prudce stoupá. Podle Fischerové tak nejspíše používají dítě jako "zbraň", aneb ukazují svým protivníkům, kolik unesou stresu.

Ale zpět k historii, tedy ke zmíněným dinosaurům. Tým vědců vedených Davidem Varricchiem ze státní univerzity v Montaně nabídl ve svém článku publikovaném v časopise Science důkaz, že ptákům podobní dinosauří samci byli těmi, kdo pečoval o mláďata.

Argumentují přitom nálezy koster dospělých jedinců v blízkosti hnízd s vejci. A dokonce tvrdí, že v některých hnízdech byla patrně vejce od vícero samiček.

Tedy že dobrý otec nalákal vícero matek, ony odvedly svou práci a zbytek nechaly na něm.

 

Právě se děje

Další zprávy