Čelisti? Ne, žralok je i mlátička se smrtícím ocasem

Simona Holecová, Příroda
16. 5. 2010 11:03
Mořští biologové sledovali chování žraloků a zjistili, proč mají tak dlouhé ocasy
Liškoun obecný. Ač měří až 6 metrů, pro člověka nebývá nebezpečný. Živí se rybami, hlavonožci a korýši.
Liškoun obecný. Ač měří až 6 metrů, pro člověka nebývá nebezpečný. Živí se rybami, hlavonožci a korýši. | Foto: Repro: YouTube

New York - Vědci rozlouskli tajemství, proč mají někteří žraloci tak nepochopitelně obrovské ocasní ploutve - dlouhé, jako celé tělo.

Po dlouhá léta si biologové nebyli jistí, k čemu přesně slouží. Domněnky, že pomocí ocasů nahánějí ryby do houfů a snadněji je loví, nyní zpřesnil výzkum, který provedli mořští biologové ze Střediska pro výzkum životního prostředí v Oceanside v Kalifornii a z Massachusettské univerzity.

Ukázal, že žraloci svými ocasy ryby nejen nahánějí. Častěji se chovají jako podmořské mlátičky: Přesným úderem kořist omráčí a mohou v klidu hodovat.

Vědci se zaměřili na liškouny, konkrétně na Liškouna obecného (Alopias vulpinus, říká se mu také Žralok liščí), Liškouna velkookého (Alopias superciliosus) a Liškouna pelagického (Alopias pelagicus).

Infobox

  • Pozorovaní žraloci mají podobný celkový vzhled, kterému dominuje prodloužený ocas. Často dosahuje délky trupu, činí tedy půlku délky žraloka.
  • Žralok liščí dorůstá do délky 5,5 metru, o něco menší je Liškoun velkooký, který měří v dospělosti 4,6 metru, nejmenší je Liškoun pelagický, který mívá kolem 3,5 metru.

Čtěte také:

Tyto žraloky pak natáčeli při krmení ve volné přírodě. Po 27 dní křižovali vody jižní Kalifornie a za výzkumnou lodí táhli v miniponorce vidokameru, která pořídila 650 minut záznamu.

Na pásce, jejíž část zveřejnila BBC, je vidět třiatřicet jednotlivých žraločích útoků na návnadu.

Čtrnáct žraloků vůbec nepoužilo čelisti, ale ocasní ploutev. "Dokáží se trefit s 65 % úspěšností," uvedl Chugey Sepulveda, jeden z autorů výzkumu.

Vědci popsali, že údery probíhají dvěma způsoby. První probíhá tak, že se žralok vrhne prudce vpřed, vytvoří silné vlny, které slabší kořist strhnou, vír ji odnese až k ocasu a tam dostane smrtící úder.

Druhá taktika je rafinovanější - žralok pluje pomalu bokem, jako by svou budoucí potravu míjel, ale pak jí uštědří masivní boční úder ocasem.

Ve zprávě o výzkumu, kterou zveřejnil vědecký časopis Journal of Fish Biology, vědci dokumentují, že způsob lovu je také důvodem, proč tito žraloci často končí na háčku rybářských návdan ulovení za ocasy. Za rybou se zkrátka nevrhnou po hlavě, ale ocasem.

Bývá to pro ně smrtelné. I když je rybáři chytit nechtějí a vrátili by je zpět do moře, žraloci se na háčku udusí. Pro to, aby mohli dýchat, totiž potřebují pohyb kupředu, který zajišťuje, že jsou jejich žábry "ventilovány".

 

Právě se děje

Další zprávy